Nejednoznačné výsledky války proti Íránu
Dvoutýdenní příměří po 40denní americko-izraelské válce proti Íránu začalo zmatkem – Írán otevře Hormuzský průliv, ale jen za peníze; podle něj se klid zbraní týká i Libanonu, ale podle Izraele i Bílého domu nikoli; USA tvrdí, že Írán ukončí svůj jaderný program, ale Teherán to kategoricky odmítá.
V sobotu začala přímá americko-íránská jednání v Pákistánu, ačkoli Teherán hrozil, že nepřijede, jestli Izrael nezastaví útoky na libanonský Hizballáh. Nezastavil, a Íránci přijeli. Trumpovy požadavky jsou nekompromisní – Írán má zrušit obohacování uranu i výrobu balistických raket, odevzdat 450 kg vysoce obohaceného uranu, který USA údajně pohřbily hluboko pod zemí, a ukončit podporu spojenců jako Hamás a Hizballáh. Trump pohrozil obnovením útoků, jestli Írán požadavky nesplní, a ponechal v regionu všechna plavidla a letadla. Šance, že mu Teherán vyhoví, jsou však malé. Stejně nekompromisní zůstávají požadavky Íránu – chce vybírat poplatky za proplutí Hormuzem, uran neodevzdá a balistické rakety neomezí.
Průliv zůstává zavřený, protože Írán neví, kam přesně rozmístil miny. Úzkým koridorem projelo jen sedm lodí, které byly ochotny zaplatit vysoký poplatek. Trump však v sobotu prohlásil, že americká plavidla začala miny z průlivu odstraňovat.
Izrael o chystané dohodě o příměří nevěděl a USA ji s ním nekonzultovaly.
Zdá se, že amerického prezidenta přestala válka bavit a chtěl ji skončit za každou cenu. Výsledky jsou nejednoznačné, přestože USA podnikly na Írán přes 11 000 útoků a Izrael asi 5000. Američané shodili na íránské cíle 13 000 bomb a Izraelci 36 000. Útoky výrazně oslabily íránské raketové schopnosti, ale zcela je nezničily. Uran obohacený na 60 %, který lze snadno obohatit na 90 % nutných k výrobě jaderné zbraně, je sice kdesi hluboko pod zemí, ale stále v Íránu. Režim nepadl a zlikvidované nejvyšší představitele nahradili mnohem radikálnější jedinci. Írán má stále na 1000 balistických raket z původních 2500, a skoro polovinu odpalovacích ramp. Přišel o polovinu dronů, ale Rusko mu může zásoby doplnit.
Izraelská vláda si vytkla ambiciózní cíle a část veřejnosti je teď zklamaná. Opozice kritizuje premiéra Netanjahua, že válku nedotáhl do konce, nedosáhl svých cílů a zanechal v Íránu pomstychtivý režim. Jair Lapid, předseda opoziční strany Ješ Atid, také upozornil, že „Izraeli bude trvat řadu let, než napraví diplomatické a strategické škody, které Netanjahu nadělal svou arogancí, nedbalostí a špatným strategickým plánováním“. Premiér se však Trumpovi nemohl vzepřít. Připustil, že všech cílů dosaženo nebylo, a dodal, že Izrael to napraví „buď dohodou, nebo novými boji“. Trvá však na tom, že íránský režim už pro Izrael nepředstavuje existenční hrozbu.
Podle analytiků izraelského deníku Maariv válka způsobila Íránu škody ve výši 145 miliard dolarů. Režim přišel o námořnictvo i letectvo a údery na areály v Natanzi Jazdu a Araku vrátily jaderný program až o 15 let zpět. Zničily až 66 % továren na výrobu raket a dronů, na 200 odpališť a tisíce dalších poškodily. Zlikvidovaly i prakticky celé íránské vojenské a politické vedení, včetně nejvyššího duchovního vůdce Chameneího.
Írán podnikl na Izrael 479 vln útoků drony a balistickými raketami se zakázanou kazetovou municí, které zabily nejméně 24 Izraelců.
Donald Trump však válku zastavil v půli cesty; útoky nezničily všechny íránské útočné schopnosti a Teherán je může obnovit. Podle čtvrtečního průzkumu Maarivu a serveru Walla si jen 22 % Izraelců myslí, že jejich země válku vyhrála, 46 % soudí, že nikoli, a postup Netanjahua chválí pouhých 47 % respondentů. Válka byla navíc nejdražší v historii Státu Izrael – náklady se odhadují na 16–19 miliard dolarů.
Izrael v rámci příměří přestal útočit na Írán, ale vystupňoval útoky na libanonský Hizballáh. Armáda odhadla, že od začátku války zlikvidovala na 1400 jeho členů a 4300 zbrojních skladů, odpališť a dalších teroristických cílů. Izrael v Libanonu přišel o 13 vojáků. Hizballáh na něj odpálil na 3000 raket a pokračuje.
Izrael však souhlasil se zahájením přímých jednání s libanonskou vládou. Objevila se zpráva, že libanonský prezident Joseph Aoun projevil v polovině března dokonce zájem o normalizaci vztahů, ale tehdy Izrael nereagoval; nyní souhlasil zřejmě na nátlak Trumpa. Libanon však požaduje zastavení izraelských útoků a Trump alespoň jejich zmírnění, ale ještě v sobotu údery pokračovaly, stejně jako ostřelování Izraele Hizballáhem.
Válka také přinesla zlepšení vztahů mezi Izraelem a arabskými státy v Perském zálivu a ty, které ještě s židovským státem nemají dohodu o normalizaci, ji možná uzavřou. Íránské ostřelování je také poučilo, že musejí vybudovat mnohem lepší obranu.
Výsledkem války není jednoznačné vítězství, i když úspěšná bezesporu byla. Írán teď nebude nějakou dobu Izrael ohrožovat, ale jistě bude horečně obnovovat své útočné schopnosti. Ještě je však předčasné válku hodnotit, protože jestli jednání v Pákistánu zkrachují, může dojít k obnovení bojů. Binjamin Netanjahu však rozhodně posílil pozici před letošními volbami.
