Libanon jednal s Izraelem

V úterý ve Washingtonu proběhly první izraelsko-libanonské rozhovory na nejvyšší úrovni po 43 letech. Účastníky byli izraelský velvyslanec v USA Jechiel Lejter, tamější libanonská velvyslankyně Nada Hamadí a americký ministr zahraničí Marco Rubio. Izrael požadoval přesný harmonogram odzbrojení Hizballáhu, které měla libanonská vláda provést do konce loňského roku, Libanon zopakoval přání nastolit příměří a USA podpořily právo Izraele na sebeobranu a zdůraznily, že jednání může vést k významné pomoci s rekonstrukcí a oživení libanonského hospodářství; Washington už schválil 58 milionů dolarů na pomoc Libanoncům bez střechy nad hlavou. O účast velmi usilovala Francie, ale Izrael ji rázně odmítl, protože „nemá pozitivní vliv“ a v posledních letech se k němu chová nepřátelsky.

Libanonský prezident Džúzif Aún a premiér Naváf Salám o jednání s Izraelem velmi usilovali. Donald Trump dokonce ve čtvrtek tvrdil, že Aún chce osobně mluvit s Netanjahuem, ale prezident to popřel a řekl, že to nemá v úmyslu.

Hizballáh i v době jednání intenzivně ostřeloval Izrael; jen ve středu do devíti hodin ráno odpálil dvacet raket.

Navzdory rozporuplným přáním obou delegací všichni potvrdili, že atmosféra schůzky byla skvělá a účastníci souhlasili, že se sejdou znovu. Leiter po jednání řekl, že „obě strany zjistily, že stojí na stejné straně“ a „obě chtějí osvobodit Libanon“ od Hizballáhu.

Na příměří se strany nedohodly a izraelské útoky na Hizballáh pokračovaly; Izrael dělá špinavou práci za libanonskou armádu, která teroristy odzbrojit nedokáže. Postupoval co nejrychleji, protože mu bylo jasné, že na klid zbraní bude muset v nejbližší době přistoupit. Donald Trump ve čtvrtek skutečně oznámil desetidenní příměří.

Libanonská vláda zatím není suverénním vládcem ve své zemi. Hizballáh, který vznikl jako „odbojová organizace“, založil vlastní politickou stranu, zapojil se i do exekutivy, ovládl všechny složky státní správy, jedná výhradně podle příkazů svého stvořitele, strůjce a dodavatele zbraní a peněz, Íránu, a Libanonci jsou už několik desetiletí jeho rukojmím. Hizballáh udělal z Libanonu dysfunkční stát.

Teprve se ukáže, jestli se mu současná vláda dokáže postavit a udrží se u moci. Aspoň se však na rozdíl od předchozích vlád snaží Hizballáhu zbavit. Když se o nezávislost pokoušel premiér Rafík Harírí, Hizballáh ho v roce 2005 zavraždil a v roce 1982 byl zabit i prezident Bašír Džamáíl jen kvůli vstřícnosti vůči Izraeli. Atentát není vyloučený ani teď – generální tajemník Hizballáhu Naím Kásim vládu varoval stejně formulovanou pohrůžkou, jakou použil jeho předchůdce Hasan Nasralláh před zavražděním Harírího. Vládní představitelé to nepodceňují a zvýšili bezpečnostní opatření. Riziko politických atentátů je obrovské a bezpečnostní složky jsou ve stavu nejvyšší pohotovosti.

Odzbrojení Hizballáhu si už v únoru podle průzkumu YouGov přálo 63 % Libanonců a jen 9 % nikoli; dříve bylo příznivců teroristů mnohem více. Nejnovější libanonská anketa zjistila, že proti míru s Izraelem je jen 42 % Libanonců, ale 60 % šíitů, kteří řadu desetiletí šíitské hnutí a jeho boj proti židovskému státu podporují. Třetina respondentů si přeje i normalizaci vztahů.

Izrael před jednáním ve Washingtonu jen zastavil útoky na Bejrút a severní část Libanonu a soustředil údery na jih, kde se podle dohody o příměří z roku 2024 nemá Hizballáh vůbec nacházet.

Zatím není jasné, jestli něco vzejde z dalších jednání, ani zda se Izraeli podaří Hizballáh odzbrojit. Velvyslanci jednali jen o bezpečnostních opatřeních v jižním Libanonu, která by zabránila přítomnosti Hizballáhu, například o zřízení demilitarizované zóny.

Dohoda o normalizaci vztahů je však velmi daleko. Kromě jiného by se musela vyřešit i otázka sporných území a neexistují ani přesné hranice.

Hizballáh zbraně dobrovolně nesloží a Izrael ho o ně musí připravit. Hnutí také musí přestat ovládat zemi, provozovat školy, které dětem vštěpují nenávist vůči Izraeli, a přerušit vztahy s Íránem. Vláda musí zase reorganizovat libanonskou armádu a zbavit se šíitských vojáků. Kvůli jejich neochotě byly do konce loňského roku odzbrojeny jen místní palestinské teroristické skupiny.

Hizballáh by také mělo víc zemí zařadit na seznam teroristických skupin. Zatím jich je jen zhruba 27, včetně USA, EU, Británie, Francie, Kanady, Rakouska, ale i Spojených arabských emirátů. V roce 2020 uznalo Hizballáh za teroristické hnutí i Česko.