Poslední vysoký velitel Hamásu je mrtev

Zdroje Hamásu v sobotu potvrdily, že při pátečním izraelském cíleném útoku zahynul nejvyšší vojenský velitel hnutí v Pásmu Gazy Izzadín Haddád. Jeho rodina identifikovala jeho mrtvolu v budově v městě Gaza.

Haddád patřil ke strůjcům masakru Izraelců 7. října 2023 a byl posledním vysokým velitelem, který byl ještě naživu. Den před masakrem shromáždil velitele své jednotky a nařídil jim, aby se zaměřili na únosy izraelských vojáků, co nejvíce jich zajali a všechna zvěrstva akce zdokumentovali, nahráli a v reálném čase posílali světovým médiím.

Izraelskému atentátu se dlouho vyhýbal a často měnil úkryty. Když byli v pásmu ještě izraelští rukojmí, neustále se jimi obklopoval, aby ho vojáci nemohli zabít. Přežil šest pokusů o atentát, včetně tří po 7. říjnu. Často měnil vizáž, přebarvoval si vlasy a holil vousy a říkalo se mu „duch Hamásu“; teď se konečně „duchem“ stal. Svým podílem na masakru se netajil a popsal ho dopodrobna televizi Al-Džazíra. Izraelci o Haddádovi shromažďovali zpravodajské informace několik let. Když ho vypátrali, týden ho sledovali, až z úkrytu vyjde. Dokonce provedli vojenskou operaci, která měla odlákat Haddádovu pozornost. Izraelské letouny na jeho byt shodily 13 bomb. Izraelka Emily Damari, kterou Haddád kromě dalších věznil a využíval jako lidský štít, poděkovala armádě za jeho likvidaci s tím, že Haddád „zavraždil řadu jejích kamarádů a mnoho dalších nevinných lidí“.

Zhruba 56letý Haddád byl v pořadí čtvrtým nejvyšším velitelem a členem Hamásu byl od jeho vzniku v roce 1987, kdy mu bylo okolo sedmnácti. V březnu 2024 armáda zlikvidovala zástupce velitele Brigád Izzadína Kassáma Marwána Issu, který se rovněž podílel na masakru z 3. října; v červenci 2024 se obětí izraelského atentátu stal nejvyšší velitel Muhammad Dajf, v říjnu téhož roku nejzáludnější šéf teroristů Jahjá Sinwár a loni v květnu 2025 i jeho bratr Muhammad, který nejvyšší funkci převzal. V prosinci následoval atentát na Ra’ada Sa’ada, dalšího prominentního člena vojenského velení Hamásu, který měl na starosti výzbroj Hamásu a byl spoluautorem plánu masakru ze 7. října. Haddád byl poslední z vysokých velitelů, kteří masakr naplánovali a provedli. Teď už teroristé žádnou takovou „osobnost“ nemají. Stále je však naživu dost pachatelů masakru a Izrael na ně nezapomíná.

Ministr obrany Jisrael Kac připomněl, že právě Haddád vytrvale odmítal odzbrojení Hamásu a demilitarizaci Pásma Gazy. To ale neznamená, že hnutí teď zbraně složí.

Hamás nadále ovládá menší část Pásma Gazy, kde od obchodníků vybírá „daň“ ve výši 30 % ceny zboží, které pak přeprodává s obrovským ziskem. Ještě vyšší daň inkasuje z cigaret a paliva. Izrael nedávno získal důvěrný dokument, podle kterého Hamás navíc každý měsíc verbuje desítky nových bojovníků a vyrábí stovky minometných a protitankových střel a výbušných zařízení.

Plán Donalda Trumpa a jeho Rady míru pro Pásmo Gazy zatím selhává. Hamás ho jednoznačně neodmítá, ale svůj souhlas s ním neustále podmiňuje novými požadavky, jako je stažení izraelské armády z pásma, zvyšování objemu humanitární pomoci, která je už teď větší než před válkou, nebo návrhy jako pouze částečné složení zbraní či zahájení rekonstrukce zničené enklávy, která má podle plánu začít až po úplném odzbrojení teroristů. Pásmo Gazy se dnes mělo proměňovat k lepšímu, ale situace je stejná jako před půl rokem – jen s tím, že Hamás opět posiluje. „Od zahájení příměří uplynulo sedm měsíců a dveře k budoucnosti Pásma Gazy jsou stále zavřené,“ konstatoval před několika dny výkonný ředitel Rady míru Nikolaj Mladenov.

Hamás se však nachází ve složité situaci. Už šest měsíců se marně snaží zvolit svého nejvyššího politického vůdce. O tuto pozici soupeří radikálnější Chálil Hajja, který však ztratil podporu Kataru, a o něco méně radikální Chálid Mišál, který ji má a nejvyšší politickou funkci už v minulosti zastával. Katar, který hnutí Hamás dlouhá léta podporoval a financoval, „prohlédl“ poté, co ho za americko-izraelské války ostřeloval Írán, ale Hamás útoky neodsoudil. A tak Chálila Hajju a další hamasníky vyhostil.

Gazané jsou vůči Hamásu stále vlažnější a stále více jich požaduje, aby složil zbraně a vzdal se moci. Podle posledního průzkumu Palestinského centra pro politiku a průzkumy klesla podpora hnutí ze 70 % po 7. říjnu 2023 na současných 40 %, přestože na Západním břehu teroristy podporuje 60 % Palestinců. Skoro všichni Gazané však žijí už třetím rokem ve stanech a nevyhovujících hygienických podmínkách a rekonstrukce kvůli Hamásu dodnes nezačala.

Izrael mezitím potichu zvětšuje svou část pásma – čistí terén a zabírá ho a v současnosti už ovládá přes 60 % enklávy místo původních 51 %. Čím déle bude Hamás odkládat odzbrojení, tím menší bude jeho území. Existuje i možnost, že by rekonstrukce začala pouze v části, kterou ovládají Izraelci.

V armádě sílí názor, že k odzbrojení Hamásu budou nezbytné nové boje. Ať už však propuknou, nebo ne, je jasné, že izraelští vojáci v Pásmu Gazy zůstanou ještě velmi dlouho.