Palestinská samospráva se stává „rodinným podnikem“

Strana Fatah předsedy palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse, dominantní složka nejvyššího palestinského orgánu Organizace pro osvobození Palestiny, jejímž předsedou je rovněž Abbás, uspořádala poprvé po deseti letech konferenci, aby zvolila 18 členů ústředního výboru a 80 poslanců „revoluční rady“, jakéhosi parlamentu strany. Měla se konat už před pěti lety, ale nekonala. Nebyla převratná, ani pozoruhodná, ani zajímavá a Abbás byl nepřekvapivě hned první den jednomyslně opět zvolen předsedou Fatahu.

Do vedení byli mj. zvoleni i zasloužilý terorista Marwán Barghutí, který si odpykává několik doživotních trestů v izraelské věznici a na svobodu nikdy nevyjde, nebo další vrah Izraelců Zakaríja Zubejdí, jemuž Palestinci říkají „symbol intifády“ – nejprve vraždil, pak se terorismu zřekl, ale zase se k němu vrátil, opět šel do vězení a loni v lednu byl vyměněn za izraelské rukojmí. Ideální životopis pro člena oficiálního palestinského orgánu.

Významné pozice si udrželi Husajn al-Šajch, kterého Abbás před časem jmenoval svým nástupcem, i další zasloužilí politici Mahmúd Alúl, Džibríl Radžúb nebo Taufík Tiráwí. Novým členem bude šéf zpravodajských služeb Madžíd Farádž. Abbás však do vedení především protlačil svého 64letého syna, podnikatele a multimilionáře Jásira, který tráví většinu času v Kanadě a politice se nikdy nevěnoval. 90letý Mahmúd Abbás svým nejbližším spolupracovníkům nevěří a považuje je za „hrozbu ekonomických zájmů své rodiny“.

Na konferenci opět sliboval, že samospráva přijme všechny reformy, k nimž se zavázala, a uspořádá prezidentské a parlamentní volby, což neudělal dvacet let. Zvolen byl v roce 2005 na čtyři roky, ale vládne už 22. rok a odstoupit nehodlá.

USA a EU po Abbásovi požadují nejen reformy a volby, ale kritizují ho i kvůli rozšířené korupci a vyplácení rent palestinským vrahům Izraelců. Evropský parlament kvůli rentám nedávno Abbáse ostře kritizoval už sedmý rok po sobě, ale marně.

Samospráva chce vládnout i v Pásmu Gazy a splnění jejích slibů je podmínkou zemí, které jsou ochotny jí to dovolit. Izrael k nim ovšem nepatří a navíc dál zadržuje výnosy z cel a daní, které pro ni vybírá, dokud samospráva nepřestane financovat terorismus. Její rozpočet tak už údajně přišel o ekvivalent pěti miliard dolarů.

Aby Abbás přesvědčil mezinárodní společenství, že reformy provádí, vyhlásil rok 2026 „rokem demokracie“, ale nic demokratického ani reformního zatím neudělal.

V dubnu samospráva uspořádala komunální volby, do nichž poprvé od roku 2005 zařadila i město Dajr al-Baláh v Pásmu Gazy. Po roce 2005 se už nekonaly, protože Hamás dva roky nato provedl v enklávě puč, vyhnal Fatah a chopil se moci. Účast v dubnových volbách byla nízká (jen 23 % a na Západním břehu 54 %) a kandidáti gazanské strany podporované Fatahem obsadili v Dajr al-Baláhu jen šest z 15 křesel, zatímco ostatní mandáty získaly místní strany. Hamás volby bojkotoval, protože má ve vedení města své lidi a žádné volby to nezmění.

Abbás vyplácí dál vysoké renty vězněným teroristům, přestože slíbil USA, že přestane. I na konferenci Fatahu arabsky přiznal, že samospráva peníze „mučedníkům“ stále posílá. Samospráva tak přichází o spoustu peněz – dokud výplaty nezastaví, nedostane od Američanů finanční pomoc, protože jim to zakazuje zákon z roku 2018.

Na konferenci Fatahu nápadně chyběli účastníci, kteří samosprávu kritizují, jako je například synovec Jásira Arafata Násir Kidwa. Bojkotoval konferenci jako „nelegitimní“ a nazval vedení Fatahu „spolkem, který uchvátil moc“.

Další palestinský kritik Abbásovy politiky, aktivista Sámir Sinidžláwí, na platformě X zdůraznil, že „snaha udělat z palestinské politiky rodinné dědictví je v rozporu s náladou palestinské společnosti“. Politický boj bude krutý, protože nejvyšší funkce v palestinské samosprávě jsou zdrojem obrovského bohatství.

Mezi Palestinci je samospráva stále méně oblíbená. Podle nejnovějšího průzkumu Palestinského centra pro politiku a průzkumy jich Abbáse v čele samosprávy podporuje jen 13 % a Fatah pouhých 18 %.

Více se jich naopak kloní k dvoustátnímu řešení – 64 % Gazanů a 56 % Palestinců ze Západního břehu. V Pásmu Gazy stoupla tato podpora za poslední dva roky o 10 % a na Západním břehu o sedm. Přesto 47 % respondentů vyjádřilo nesouhlas s normalizací vztahů s Izraelem, a to i kdyby vznikl palestinský stát s Východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Příznivý názor na Izrael mají pouhá dvě procenta palestinských respondentů.