Jak izraelský ministr rozvířil protiizraelskou nenávist

Když Izrael nedávno zadržel poslední propalestinskou flotilu, kupodivu se ani nedočkal odsuzující mezinárodní reakce. Brzy se však o ni postaral izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir. Navštívil více než 400 zadržených aktivistů, kteří klečeli se spoutanýma rukama na zemi, oznámil jim, „takhle vítáme stoupence terorismu“ a „letní tábor skončil“, dráždil je nacionalistickými slogany, mával izraelskou vlajkou, zpíval izraelskou hymnu a posmíval se jim. A ještě si to všechno osobně natočil a zveřejnil.

Poskytl tím záminku všem nepřátelům Izraele k tvrzení, že je to brutální stát plný násilníků. I když si členové flotily zasluhují dostat za vyučenou, Ben Gvir poškodil pověst židovského státu a jeho výstup odsoudila i řada izraelských politiků, včetně ministra zahraničí Gidona Saara, a snad všichni izraelští novináři. Dokonce i premiér Binjamin Netanjahu prohlásil, že ministrův kousek byl nepřijatelný. Podle jednoho izraelského komentátora Ben Gvir představuje „splněný sen nepřátel Izraele“.

Proti Ben Gvirovu nešťastnému představení protestovala řada zemí. Itálie vyzvala Izrael k omluvě za způsob zacházení s aktivisty. Předseda Evropské rady António Costa vyjádřil „zděšení“ a ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha označil „ponižující jednání s aktivisty za neslučitelné s respektováním lidské důstojnosti a mezinárodního práva“. Nizozemsku připadala videonahrávka „šokující“ a podle Británie „jednání se zadrženými narušuje základní lidskou důstojnost“. Ben Gvira odsoudily i Austrálie, Nový Zéland, Irsko, Řecko, Polsko nebo Lotyšsko.

Francie dokonce Ben Gvirovi zakázala vstup do země a její ministr zahraničí Jean-Noël Barrot požádal státní zastupitelství, aby vyšetřilo „sexuální násilí, bití a ponižování francouzských občanů“ izraelskými vojáky. Ti měli francouzské účastníky flotily dokonce i „mučit“.

Desítky demonstrantů vnikly na protest proti „izraelskému jednání se zadrženými aktivisty“ do parlamentu v australské Canbeře. Německo prohlásilo, že několik jeho občanů bylo v Izraeli „zraněno“, a Itálie zahájila vyšetřování „možných zločinů, včetně únosu a sexuálních útoků“.

Podle míry mezinárodního rozhořčení by si člověk myslel, že Ben Gvir zadrženým přinejmenším vypichoval a oči a uřezával uši, ale ve skutečnosti se jich ani nedotkl.

Žádná země však nekritizovala skutečně surové policejní zákroky proti aktivistům v jiných státech. Na letišti ve španělském Bilbau vyvolali rvačku a policisté je zbili obušky a vláčeli je po zemi. Čtyři provokatéry zatkli a obvinili z hrubého neuposlechnutí, kladení odporu při zatýkání a napadení policisty.

V Rakousku policista srazil na zem aktivistu, který hlasitě vyzýval k vyhlazení Izraele sloganem „od řeky až k moři bude Palestina svobodná“, a pak ho vláčel po letištním terminálu. Rakouská policie však prohlásila, že použila „přiměřenou sílu“.

Libyjští vojáci zase zadrželi deset účastníků pozemního konvoje, který se marně pokoušel dostat do Pásma Gazy přes Egypt, přestože jim bylo jasně řečeno, že je egyptští pohraničníci do země nepustí.

Aktivisté se z mezinárodní reakce na představení Ben Gvira zaradovali a začali si vymýšlet, co všechno jim Izraelci během krátkého věznění dělali – „obtěžovali je, znásilňovali a bili“, zadržení „nedostali najíst ani napít“, a dokonce „neměli ani toaletní papír“. Nic z toho není pravda; Izrael by nezavdal příčinu k takovým obviněním.

Izraelské ministerstvo zahraničí si však neodpustilo kritiku Španělska, jehož ministr zahraničí José Manuel Albares si předvolal izraelského chargé d’affaires a označil chování Itamara Ben Gvira za „obludné, nelidské a ostudné“. Ministr zahraničí Gidon Saar si pak dopřál oficiální stížnost španělské vládě na počínání španělských policistů v Bilbau vůči „anarchistům flotily“.

Nakonec vyšlo najevo, jaký cíl vlastně flotila měla. Jeden její účastník a spoluorganizátor jménem Rosa Rudy Martinez několik dní po nezdařené akci napsal na Instagramu, že média účel flotily „dezinterpretovala“ a „jejím hlavním cílem nebylo dodání humanitární pomoci, ale konfrontace s izraelskými vojáky a upoutání světové pozornosti k palestinské kauze“. Tento aktivista se před dvěma lety rovněž účastnil násilných protiizraelských protestů na City University v New Yorku, při nichž byla podle deníku New York Post způsobena škoda ve výši tří milionů dolarů, a byl obviněn z krádeže, neoprávněného vniknutí, poškození cizího majetku a držení nástrojů k vloupání.

Tito „aktivisté“ nepracují; nenávist proti Izraeli je teď v mnoha zemích dobře placené povolání. A Itamar Ben Gvir se postaral, že s nimi řada států dokonce sympatizuje.

Jeho show byla jen laciné politické divadlo pro jeho voliče, ale poškodila celý Izrael. Ben Gvir poskytl propalestinským aktivistům vše, o co stáli – záběry verbálního ponižování i mezinárodní rozhořčení.