Trump opět zkusil zastavit izraelskou odvetu
Americko-íránské rozhovory procházejí stále stejným cyklem návrhů a jejich odmítání a k dohodě je daleko. Donald Trump nechce obnovit válku, což je jediná cesta, jak přimět Írán k ústupkům, ale zjevně neví, jak dál, a je terčem kritiky stále většího počtu republikánských politiků i Izraelců.
Írán před několika dny podmínil další vyjednávání s Američany zastavením izraelských útoků na libanonský Hizballáh, a když to Izrael neudělal, začal ho poprvé od příměří 8. dubna ostřelovat. Odpálil na izraelský sever 24 balistických raket, které armáda většinou zneškodnila, ale jedna dopadla na leteckou základnu Ramat David, aniž způsobila škody. Další dvě vyslali na Izrael po dlouhé době i jemenští Hútíové, a Izrael tak opět zasahoval na čtyřech frontách.
Írán chtěl otestovat, zda si Izrael nechá od Trumpa vnutit příměří, ale tentokrát nebyl Trumpův požadavek zdrženlivosti dost kategorický a izraelská armáda provedla razantní odvetu. Zničila část íránské protivzdušné obrany a továrnu na výrobu součástek k raketám v Mahšáhru a bombardovala cíle v Teheránu, Isfahánu nebo Tabrízu. Kdyby byl Izrael Trumpa poslechl, Írán by si myslel, že to udělá vždycky, a Hizballáh by mohl donekonečna ostřelovat izraelský sever bez obav z následků. Taková situace je pro Izrael samozřejmě nepřijatelná.
Izrael měl připravený daleko ničivější plán bombardování, ale Trump mu nařídil, aby situaci neeskaloval. Když Írán v pondělí souhlasil s příměřím, Jeruzalém útoky zastavil, ale s tím, že jestli ho Hizballáh začne opět ostřelovat, zaútočí na Bejrút. A Teherán prohlásil, že v takovém případě obnoví útoky na Izrael. Armáda sice nebombarduje Bejrút, ale dál intenzivně zasahuje proti Hizballáhu jižně od metropole a Írán (zatím) odvety neprovádí.
Přestože armáda pokračuje v likvidaci infrastruktury Hizballáhu a jeho ozbrojenců, v Izraeli přibývá kritiků Netanjahua, který kvůli Trumpovi už dvakrát zastavil chystaný útok – nejprve na Bejrút a nedávno i na Hizballáh, přestože ten příměří nedodržel. Kritikové premiérovi vyčítají, že udělal z Izraele „Trumpův loutkový stát“, a Netanjahuovi před podzimními volbami ubývají voliči.
Teherán je přesvědčen, že Trump válku neobnoví, a zkouší ho. V pondělí sestřelil americký vrtulník, ale Američané provedli navzdory očekávání odvetu a bombardovali íránskou protivzdušnou obranu, pozemní řídicí stanice a radary u Hormuzského průlivu. Druhý americký útok následoval v noci na čtvrtek po Trumpově prohlášení, že „vyjednávání trvá moc dlouho“; cílem byly komunikační, sledovací a protivzdušné obranné systémy. Trump upírá právo na sebeobranu Izraeli, ale když Írán napadl americkou armádu, odvetu provedl.
Íránské revoluční gardy mu to vrátily 21 útoky na americké cíle v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu – ale nikoli na Izrael.
Írán má pocit, že má navrch, a Trump skutečně slevuje ze svých požadavků – zpočátku trval na zničení íránského jaderného programu a balistických raketových schopností a na zastavení podpory teroristických spojenců v regionu a násilných zásahů proti íránským demonstrantům. Nejprve upustil od potlačování protestů, pak odpadly balistické rakety a nakonec i podpora spojenců. Teď obě strany jednají v podstatě jen o jaderném programu a otevření Hormuzského průlivu.
Írán je však ve svízelné hospodářské situaci. Každý den americké blokády Hormuzského průlivu, která mu brání vyvážet ropu, plyn a petrochemické produkty, ho stojí 500 milionů dolarů, export ropy klesl o 96 % a inflace stoupla na skoro 70 %. Ekonomika je v troskách a náklady na obnovu se odhadují na 144 miliard dolarů. Spolu s katastrofálním suchem, nezaměstnaností, devalvací a nespokojeností veřejnosti je na tom režim ajatolláhů velmi špatně. Přesto v jednání neudělal ani jediný ústupek a navíc trvá na zrušení amerických sankcí a uvolnění alespoň části zadržovaných peněz.
Izrael se obává, že jestli nějaká dohoda vůbec vznikne, bude to paskvil.
Ve středu Trumpa ostře kritizoval někdejší ředitel protiteroristického oddělení Mosadu Oded Ejlam. Izrael podle něj ničeho nedosáhl na žádné frontě, protože Trump je náladový, nepředvídatelný a impulsivní, nerozumí Blízkému východu a „vyjednává jako na bazaru“. Omezuje izraelské útoky, a zhoršuje tím postavení Izraele v regionu, zdůraznil Ejlam.
Írán jednání schválně protahuje, aby se dozbrojil. Podle CNN satelitní snímky ukázaly, že Íránci už odkryli nejméně 50 vchodů do skladů raket, které USA a Izrael zablokovaly bombardováním. Opravují poničené základny a obnovují výrobu balistických střel. Podle izraelských odhadů Teherán během několika měsíců obnoví i výrobu útočných dronů. A celé dvě třetiny íránských raketových odpališť jsou stále funkční.
Po více než sedmdesáti dnech války íránský režim nepadl, jaderný program není zničen a Teherán navíc získal vládu nad Hormuzským průlivem.
Praktický přístup k celé situace zaujaly jen Spojené arabské emiráty, které urychlují výstavbu pozemního ropovodu z východu na západ, aby nemusely ropu vyvážet Hormuzským průlivem. Je hotov z 50 %, dokončen bude příští rok a bude přepravovat dvakrát víc ropy, než emiráty vyvážejí dnes. Země navíc vystoupila ze sdružení OPEC, a nemusí se tak řídit jeho rozhodnutími o omezování těžby.
Izrael se obává, že jestli na něj Írán zaútočí znovu, Trump mu už další odvetu nepovolí. Netanjahu však v úterý řekl svým ministrům, že v takovém případě by Izrael musel provést odvetu bez amerického souhlasu „navzdory následkům“. Podle ministra obrany Jisraele Kace tažení proti Íránu „ani zdaleka neskončilo“.
