Antisemitismus ve světě nepolevuje
Antisemitismus nezeslábl a v některých zemích naopak zesílil. Podle izraelského ministerstva pro záležitosti diaspory a boj proti antisemitismu si loni vyžádal životy 20 Židů. K incidentům došlo v 72 zemích světa a k 70 % z nich v západních státech.
Ve Španělsku podle vládní zprávy počet antisemitských incidentů loni stoupl o 86 % oproti roku 2024, přestože v zemi s více než 47 miliony obyvatel žije pouhých 70 000 Židů.
V Irsku jich je jen 2200, ale k antisemitským činům dochází každý den – a to je nahlašuje jen 24 % obětí.
Jen v Berlíně loni došlo k 2267 slovních a fyzických útoků, o 400 více než v roce 2024 a o 1300 více než v 2023.
Itálie loni zaznamenala 963 antisemitských útoků, zatímco ještě v roce 2022 jich bylo 241. Antisemité jsou už i LGBT – zakázali židovské a evropské skupině homosexuálů účast na pochodu Rome Pride, protože se prý nedistancovaly od „genocidy v Gaze“. Nadávek a urážek se dočkali i účastníci pochodu Židovské brigády na oslavě výročí osvobození Itálie v Miláně. Židovská brigáda z mandátní Palestiny se jako součást britské armády podílela na osvobození země a místní židovská komunita těmto bojovníkům každoročně vzdává čest pochodem. Letos však jeho účastníci zažili zvednuté pravice a věty jako, „náckové z vás měli nadělat mýdlo“. Městská radní Daniele Nahum poznamenala, že Židé letos nesměli v Itálii demonstrovat poprvé od roku 1938.
Na vzestupu antisemitských činů, včetně zapalování synagog a židovských objektů, má velký podíl také Írán, který založil a podporuje skupinu Ašáb al-Jamím. Letos se přihlásila už k 18 žhářským a osobním útokům v Evropě, včetně podpálení sanitek u synagogy v Londýně nebo útoku na synagogu a židovské středisko ve Skopje v Severní Makedonii. Tam násilníci doprovodili svůj čin zprávou, že „kvůli zločinům sionistů nebude nikde žádný Žid v bezpečí“.
Dánská policie v květnu zatkla dánského občana afghánského původu, který chystal atentát na prezidenta Ústřední rady Židů v Německu Josefa Schustera a předsedu Německo-izraelské společnosti Volkera Becka. Údajně jednal na pokyn íránských jednotek Al-Quds.
V Londýně letos v květnu kvůli proíránským teroristům prudce stoupl počet antisemitských činů na 255 – o 72 % více než v dubnu.
Útoky jsou čím dál násilnější. Začátkem června napadla jedna žena Židovku v newyorském metru a bila ji, škrtila a rvala jí vlasy, protože podle ní „Židé jedí děti“. V New Yorku letos došlo už ke 152 incidentům – o 71 % víc než v témže období loni. Podle výroční zprávy americké Ligy proti hanobení (ADL) stouplo v roce 2025 množství ozbrojených násilných útoků o 39 % oproti roku 2024.
Kanada loni zažila nejvíc antisemitských incidentů od začátku jejich sledování v roce 1982; podle organizace B’nai Brith Canada docházelo k nejméně 18 činům denně.
Belgický konzulát v Jeruzalémě odmítl obnovit pas belgicko-izraelské občance, dceři belgického Žida, který přežil holokaust, s odůvodněním, že žije v jeruzalémské čtvrti Pisgat Zeev, což je „kolonie, kterou neuznává mezinárodní právo“.
K vlně antisemitismu se přidalo i Polsko. V městečku Jedwabne, kde Poláci v roce 1941 upálili ve stodole až 1600 místních Židů, vzniklo nové „informační centrum“, které vinu Poláků na tomto masakru popírá a lživě tvrdí, že ho provedli výhradně Němci. K popíračům polského podílu na vyvražďování Židů za druhé světové války patří i prezident Karol Nawrocki.
Po celé Evropě se zavírají židovské a izraelské obchody a restaurace kvůli neustálým útokům a výhrůžkám. Přibývá i případů diskriminace Izraelců, které stále častěji odmítají evropské hotely a restaurace. Umělci mnoha zemí nechtějí v Izraeli vystupovat a sílí kampaň za zákaz účasti Izraelců v soutěžích Eurovize nebo FIFA. Letošní Eurovizi bojkotovaly Nizozemsko, Slovinsko, Španělsko a Irsko jen proto, že se jí Izrael směl zúčastnit.
V Nizozemsku se na posílení antisemitismu podle tamější rozvědky významně podílí i Hamás. Organizuje propalestinské demonstrace, lobbuje, šíří propagandu a vybírá peníze pro vlastní účely. Je součástí širší celoevropské sítě, jejíž členové už byli zatčeni nejen v Nizozemsku, ale i v Německu nebo Británii.
V posledních dnech také přibylo sankcí proti izraelským politikům, institucím a osadníkům v Judsku a Samařsku. Francie zakázala vstup ministrovi financí Becalelu Smotričovi za „aktivní podporu anexe Západního břehu a nových židovských osad a podrývání palestinské samosprávy“. Do Francie nesmí ani ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir kvůli videonahrávce, na které se posmívá zadrženým účastníkům propalestinské flotily. Smotrič, Ben Gvir nesmějí ani do Irska, Británie, Kanady, Austrálie, Norska a na Nový Zéland stejně jako 21 izraelských osadníků. Francie dokonce zahájila proti Izraeli trestní řízení kvůli údajnému „mučení a válečným zločinům“. O sankcích uvažuje i EU, ale Česko Izraeli slíbilo, že bude jejich přijetí vetovat.
Donedávna měly všechny podobné nátlakové kroky dotlačit Izrael k jednání s Palestinci o vzniku Palestiny, ale dnes je jejich cílem zpochybnit samotnou legitimitu židovského státu.
