Donald Trump zveřejnil americko-íránské memorandum o porozumění a zděšení nebere konce. Přijal vůči Íránu nepochopitelné ústupky.
Je však třeba vyvrátit dva omyly, jichž se dopouštějí česká média. Nejde o „dohodu“ ale jen o ujednání o ochotě dál jednat – nejdříve 60 dní, a bude-li třeba, i déle. Druhým omylem je, že Izrael má zastavit boje v Libanonu a stáhnout se. Izrael není účastníkem memoranda a Trump s ním jeho obsah nekonzultoval. Izrael se tak necítí být jeho obsahem vázán.
Memorandum je dlouhé jen půldruhé stránky. Tvrdí, že do 30 dní bude zrušena blokáda Hormuzského průlivu, ale jinak je vágní, takže až se Íránu zachce, zase průliv klidně zavře. Zdá se také, že bude moci vybírat peníze za proplutí – slovo „mýtné“ jen nahradil výraz „poplatky“.
Memorandum slibuje, že Írán nikdy nevyrobí jadernou zbraň, ale jednání na toto téma teprve začne.
Šok však vyvolal slib USA, že zruší zákaz vývozu íránské ropy i všechny další sankce a uvolní zadržované íránské finanční prostředky. Teherán bude moci vyvážet ropu okamžitě a vylepšovat svou svízelnou finanční situaci nejméně pěti miliardami dolarů měsíčně. Američané navíc slíbili, že spolu „s regionálními partnery“ vypracují plán obnovy a hospodářského rozvoje Íránu, který mu zajistí nejméně 300 miliard dolarů. Tento „fond obnovy“ je snad nejméně pochopitelnou součástí memoranda. Trump donedávna sliboval zemím v Perském zálivu, že zadržované íránské peníze budou použity na nápravu škod, které jim způsobilo íránské ostřelování. Teď mají tyto státy naopak financovat obnovu útočníka.
Trump zcela upustil od požadavku zrušení či omezení íránského programu balistických střel i ukončení podpory spojenců jako Hamás a Hizballáh. Izrael považuje oba požadavky za zásadní. K balistickým střelám Trump pronesl neuvěřitelnou větu, že „když je mají jiné země, může je mít i Írán“. Rovněž příhodně „zapomněl“, že Írán chce zničit Izrael, nebo že chtěl původně pomoci utlačovaným Íráncům. V memorandu o nich není ani slovo.
Teherán neudělal jediný ústupek, a jestli konečná dohoda vznikne na základě podmínek memoranda, bude na tom mnohem lépe než před válkou.
Trump přestal trvat i na vydání 440 kg uranu obohaceného na 60 %, který se nachází pod jadernou továrnou v Isfahánu. Memorandum naznačuje, že Írán ho „zředí“. Další Trumpův ústupek povoluje Teheránu v budoucnu uran opět obohacovat „pro nevojenské účely“.
USA hned ve čtvrtek zrušily svou blokádu Hormuzského průlivu. Jediné pozitivum je, že z Perského zálivu nestáhnou jednotky, dokud nevznikne konečná dohoda.
Trump si přál válku ukončit tak zoufale, že přistoupil na všechny íránské podmínky. Nikdo už nevěří jeho tvrzení, že když se mu konečná dohoda nebude líbit, obnoví bombardování.
CIA má vůči memorandu značné výhrady a pochybuje, že Írán své sliby dodrží a přijme ústupky v otázce jaderného programu.
Izrael je zděšen. Memorandum kritizuje jeho politické vedení, občané a většina příslušníků izraelské armády i Mosadu, který byl přesvědčen, že kdyby protiíránské sankce pokračovaly, režim by do roka padl. Díky Trumpovým ústupkům se však vzpamatuje a časem začne Izrael opět ohrožovat. Posílí hospodářsky, diplomaticky i vojensky a navíc má mnohem radikálnější režim než před válkou. Trumpovu dohodu odsuzuje i řada jeho republikánů. Pokud však vznikne nějaká konečná dohoda, musí ji schválit Kongres.
Premiér Binjamin Netanjahu je přesvědčen, že nevznikne, memorandum veřejně nekritizoval a dal armádě příkaz, aby se připravila na další úder na Írán. K požadavku ukončení bojů v Libanonu Izrael jen uvedl, že nebude na Hizballáh útočit, pokud Hizballáh nebude útočit na něj, ale armáda z nárazníkové zóny neodejde. Hizballáh však útočí dál; ve středu a čtvrtek dvaasedmdesátkrát a zabil pět vojáků a pět dalších zranil. Izrael provedl odvetu na 80 cílů Hizballáhu s tím, že Američané mu právo na sebeobranu neupřeli. Zabil desítky ozbrojenců a pokračoval i celý pátek. Trump ale nedávno prohlásil, že boj proti Hizballáhu „trvá Izraeli příliš dlouho“, a „jestli to Netanjahu nezvládá, ať si přizve na pomoc syrskou armáda prezidenta Šary“.
Zdá se, že mezi ním a Netanjahuem dojde brzy k roztržce. Izrael se však nemůže nechat beztrestně ostřelovat; ztratil by odstrašující sílu, povzbudil by k útokům ostatní izraelské nepřátele a obyvatelé izraelského severu by nikdy nevyšli z krytů.
Požadavek zastavení izraelských útoků na Hizballáh je pro Írán záminkou k přerušení rozhovorů s Američany. Předvedl to už v pátek po izraelské odvetě – odvolal účast na pokračování jednání ve Švýcarsku. Takhle teď bude rozhovory mařit často.
Netanjahu sice Trumpa veřejně nekritizoval, ale prohlásil, „dohoda nedohoda, Írán jadernou zbraň mít nebude“. Izrael si vytkl čtyři hlavní cíle války – získání íránského vysoce obohaceného uranu, demontáž infrastruktury na jeho obohacování, zákaz výroby balistických raket a ukončení íránské podpory spojenců. Memorandum nesplňuje ani jeden z těchto cílů. Trump hodil Izrael přes palubu a před Íránem kapituloval.
Izrael se může jen utěšovat, že je na tom lépe než před rokem – Írán výrazně oslabil a jeho cesta k jaderné zbrani teď bude o něco delší než před válkou; izraelské zpravodajské služby předpovídají dva roky. Před loňskou červnovou válkou mohl Írán vyrobit až 11 atomových bomb do jednoho měsíce.
Izrael bude časem muset zaútočit na íránský program znovu.
Žádný strom neroste do nebe. Cesta zpět po schodech je někdy děsivá.