Americko-íránská válka eskaluje

USA už deset nocí po sobě bombardují stovky cílů v Íránu a ten v odvetě ostřeluje arabské státy v Perském zálivu, Jordánsko a v pátek poprvé i americkou základnu v Sýrii, která je však už dlouho vyklizená. Zabil šest amerických vojáků na základně v Kuvajtu, dva další v Jordánsku a řadu dalších zranil. O život přišel i americký voják při likvidaci nevybuchlé munice ze sestřeleného dronu v Iráku, kde Teherán začal útočit na Kurdy a devět jich zabil. Zahynul také jeden indický námořník na ostřelované lodi. Íránská junta se chová jako teroristická skupina, a ne jako vláda členského státu OSN.

Američané útočili už dříve, protože Írán neplní sliby, chce v Hormuzském průlivu vybírat vysoké poplatky a ostřeluje plavidla, která je nezaplatí. Uzavřel ho hned po podpisu memoranda o porozumění. Klid zbraní tak v podstatě nikdy nenastal a jednání, která si Američané zpočátku tak pochvalovali, neprobíhají.

Írán míří čím dál přesněji a Američané jsou přesvědčeni, že mu při zaměřování pomáhají Čína a Rusko – Čína pomocí satelitu a Rusko dodáváním souřadnic amerických lodí a letadel a předáváním taktických znalostí dronů.

Teherán se nevzdává a situace eskaluje. Americký ministr zahraničí Marco Rubio sice tvrdí, že USA jsou „otevřené diplomatickému jednání“, ale nejmenovaný americký činitel řekl Washington Postu, že se připravují „na širší válku“. Přemisťují do regionu stále víc bombardérů a tankovacích letounů z Německa a Anglie. Američané tím způsobili velké problémy Izraeli – na Ben Gurionově letišti parkovalo 33 amerických letadel, civilní lety neměly kde přistávat a hrozilo, že bude muset být zrušeno až 200 000 letenek soukromých pasažérů. Nakonec Washington slíbil, že převážnou většinu svých letadel přesune na izraelské vojenské základny, ale kdyby jich na Ben Gurionově letišti bylo jen o sedm víc než dvacet, musely by se rušit civilní lety pro 5000 cestujících denně.

Ostřelované arabské státy projevují čím dál větší nespokojenost s americkým postupem a požadují zapojení Severoatlantické aliance s argumentem, že když vypuklo povstání v Libyi proti Muammaru Kaddáfímu, NATO zasáhlo a pomohlo jeho režim svrhnout.

Izrael se bombardování Íránu neúčastní a soudí, že Američané ho zatím zapojit nechtějí, aby ho ušetřili íránských raketových odvet. Teherán očividně nemá napadení Izraele v úmyslu, protože se bojí jeho cílených atentátů na nejvyšší představitele. Možná mu však zdrženlivost k ničemu nebude; v neděli dopadl šrapnel íránské balistické rakety směřující na Jordánsko k izraelskému Ejlatu. Izrael je na vstup do konfliktu připraven a předpokládá, že dřív nebo později se do něj zapojí.

V regionu je na 50 000 amerických vojáků, což vyvolává spekulace o připravované pozemní operaci. Donald Trump ji nevyloučil.

Zatím americké letectvo bombarduje íránské vojenské cíle a logistickou infrastrukturu, protileteckou obranu, přístavy a námořní schopnosti, aby zničilo schopnost Teheránu ostřelovat lodě. Bombardovalo i několik mostů, íránské vojenské letiště nebo provincii Búšehr, kde se nachází jaderná elektrárna. Američané zřejmě chtějí odříznout hlavní přístav Bandár Abbás, který hraje nejdůležitější roli v ovládání Hormuzského průlivu, a ničí proto i silnice a železniční tratě kolem něj.

Zatím je však americká strategie neúspěšná. Hormuzský průliv je nejúčinnější kartou Islámských revolučních gard (IRG) a ty se jí odmítají vzdát.

Nedávno se do konfliktu zapojila i Saúdská Arábie a bombardovala letiště v jemenském Saná, aby zabránila přistání íránského letounu, který narušil vzdušný prostor jemenské oficiální vlády v Rijádu. IRG předtím nařídily místním povstaleckým Hútíům, aby se připravili uzavřít průliv Báb-al-Mandab.

Washington stále zvyšuje tlak na Teherán. Zrušil povolení k íránskému prodeji ropy, které vydal po podpisu memoranda. I tak si však Írán podle odhadů deníku Wall Street Journal od té doby vydělal exportem až šest miliard dolarů. Američané také zdůraznili, že Íránu neuvolní žádné zadržované peníze, dokud Teherán nesplní slíbené požadavky. Uvalil vlastní blokádu na Hormuzský průliv a sankce na desítky plavidel, firem a jednotlivců porušujících stávající protiíránské sankce.

Američané stále přitvrzují, aby přinutili Írán k dalšímu jednání a zastavili jeho ustavičné vydírání. Teherán byl přesvědčen, že mu USA splní každý požadavek, protože Trump nechce obnovit válku. Očekával i zrušení amerických sankcí a další vstřícné kroky, protože Washington se podle něj bojí zpomalení světové ekonomiky kvůli zablokovanému Hormuzu. Zdá se, že se mýlil.

Trump je však frustrovaný, že nemůže dosáhnout svých cílů, a působí bezradně. S jeho přístupem je podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos spokojeno jen necelých 29 % Američanů a s jeho vládnutím obecně pouhých 35 %.

Z americko-íránského memoranda o porozumění, které si Trump tak pochvaloval, nebylo dodnes splněno vůbec nic. Izrael je přesvědčen, že dosažení uspokojivé permanentní dohody s Íránem nebude proveditelné jinak než obnovením plnohodnotné války.