Izrael chce zmařit nový návrh dohody o íránském jaderném programu
Izrael v posledních dnech mobilizuje všechny síly a vyjednávací
schopnosti – po patnácti měsících jednání je na spadnutí mezinárodní dohoda o
omezení íránského jaderného programu, která má nahradit anebo zachránit tu
původní z roku 2015. Její nejnovější verzi navrhla Evropská unie, jejíž ministr
zahraničí Josep Borrell prohlásil, že s ní v podstatě souhlasí všichni účastníci
jednání, včetně nejvyššího íránského duchovního vůdce Chameneího a do
značné míry i vlády Joea Bidena, přestože ten čelí silnému odporu republikánů i
demokratů v Kongresu. Izraeli se nelíbí ani trochu.
Pro něj je návrh dohody katastrofa. Pokud ji Teherán podepíše, bude
zrušena většina protiíránských mezinárodních sankcí, a on tak v následujících
letech získá miliardy dolarů – do roku 2030 dokonce až jeden bilion – ze
svých postupně uvolňovaných zmrazených účtů. A to jen za to, že o pouhých
pár měsíců odloží dokončení své atomové zbraně, o kterou, jak tvrdí, neusiluje.
Návrh navíc neupřesňuje, co se stane se zásobami obohaceného uranu a
odstředivkami, které si Írán nezákonně pořídil.
Íránci zoufale potřebují zrušení sankcí a peníze a vědí, že lepší návrh už
nezískají, zatímco Biden, jehož popularita není velká, by dohodu rád podepsal
před listopadovými doplňkovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Jair Lapid před novým návrhem varoval a upozornil, že
peníze, které Írán získá, investuje do svého jaderného programu a použije je
k destabilizaci Blízkého východu a posílení terorismu, zejména svých spojenců
Hizballáhu, Hamásu, Islámského džihádu či jemenských Hútijů, nebo k likvidaci
nepohodlných lidí jako spisovatel Salman Rushdie. Ředitel Mosadu David
Barnea považuje návrh za „strategickou katastrofu“ a podle bývalého premiéra
Binjamina Netanjahua taková dohoda „vydláždí Íránu zlatem cestu k jadernému
arsenálu, který je hrozbou pro celý svět“. Barnea návrh shrnul jako „povolení
nahromadit do několika let dostatek uranu k výrobě atomové zbraně“.
Nový návrh prodlouží dobu, za kterou by Írán vyrobil jadernou zbraň,
z dnes odhadovaného jednoho měsíce na pouhých šest až sedm. Dohoda má
vypršet už v roce 2025, kdy si Teherán bude moci bez jakýchkoli omezení a
sankcí vyrobit, kolik jaderných zbraní chce. Návrh dokonce uznává jeho právo
obohacovat uran.
Američané tento týden potvrdili, že v zájmu dohody „přijali určité
ústupky v zásadních otázkách“, a Írán po nich zase přestal požadovat vyškrtnutí
svých Islámských revolučních gard ze seznamu teroristických organizací.
Údajně také slíbil, že přestane blokovat mezinárodní zbrojní kontroly svých
jaderných továren. Buduje novou v Isfahánu, ale odstranil odtamtud sledovací
kamery Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a nainstaloval tam
odstředivky na obohacování uranu na nepovolených 90%, tedy na úroveň
k výrobě zbraní. Rozšiřuje také síť hlubokých tunelů svého jaderného zařízení
v Natanzi a staví tam novou továrnu, kam instaluje vyspělé odstředivky na
obohacování uranu.
Teherán však podpis dohody podmiňuje tím, aby MAAE zastavila
vyšetřování tří jeho nenahlášených továren, kde zbrojní inspektoři našli stopy
obohaceného uranu. Rovněž požaduje slib, že žádná americká vláda už od
dohody neodstoupí jako Donald Trump před čtyřmi lety. To ovšem Spojené
státy slíbit dost dobře nemohou a také zatím trvají na pokračování MAAE.
Agentura v červenci oznámila, že Írán už nahromadil 43 kilogramů uranu
obohaceného na 60%, odkud je jen krůček ke zbrojní úrovni 90%, ale Izrael
soudí, že kilogramů má už šedesát. Toto množství mu v podstatě stačí k výrobě
jedné jaderné zbraně, přestože výroba by trvala ještě několik měsíců.
Írán by s novou dohodou získal nejen právo pokračovat v obohacování
uranu, ale zřejmě i ve výrobě raket a dronů, kterou neomezovala ani původní
dohoda z roku 2015. Zatímco protahoval jednání, významně pokročil i
v instalaci nepovolených vyspělých odstředivek na obohacování uranu a výrazně
zkrátil dobu, která mu k výrobě atomové bomby zbývá. Íránci dokonce nedávno
naznačili, že k ní vše potřebné už mají, ale „zatím se nerozhodli, že ji vyrobí“.
To všechno mu nová dohoda nevezme, a poskytne mu tak možnost Západ
v budoucnu vydírat. Návrh je stejně špatný jako původní dohoda, která Íránu
rovněž dávala volnou ruku od roku 2025. A Spojené státy přitom pořád tvrdí, že
nedopustí, aby Írán získal jadernou zbraň.
Izrael tak zahájil kampaň, aby nejnovější návrh zmařil. Vysvětlil jeho
nedostatky všem pěti signatářům původní dohody, tedy Británii, Francii,
Německu, Rusku a Číně. Izraelský poradce pro národní bezpečnost Ejal Chulata
a ministr obrany Beny Ganc v uplynulém týdnu navštívili Washington. A Naftali
Benet rovnou vyzval Bidena, aby dohodu nepodepisoval.
Izrael však nemůže výsledný text ovlivnit jinak než přesvědčováním.
Upozorňuje, že jestli dohoda vznikne, nebude se jí cítit vázán. Naftali Benet
zdůraznil, že jeho země využije všech nástrojů, aby pokračování íránského
atomového programu zabránila; nemá na vybranou, protože jaderný Írán je pro
ni bezpečnostní hrozbou. Izrael intenzivně nacvičuje útok na jeho jaderné
továrny a spolu s Američany nazkoušel i napadení z moře. V posledních dvou
měsících dokonce jeho neviditelné letouny několikrát pronikly do íránského
vzdušného prostoru, aniž to Teherán zaznamenal.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Jaderný program je vždy zahravani si s dzinem v lahví. Ukrajina se zrekla JZ, ale JE která se dostane do území v kterém se bojuje je problém, který nemá moc dobrých řešení. To plati i íránskem jaderném programu.