Jednání Izraele a Hamásu o rukojmích se zadrhlo

Rozhovory Izraele o propuštění rukojmích zadržovaných teroristy Hamásu se dostaly do slepé uličky a je možné, že zajatci se domů už nikdy nevrátí.

Na vině je především Hamás, ale zčásti i premiér Binjamin Netanjahu.

Poté, co teroristé nedávno v tunelech postříleli šest rukojmích těsně předtím, než je vypátrali izraelští vojáci, obě strany přitvrdily postoje. Američané přitom před vraždami tvrdili, že 90 % dohody je dojednáno a zbývají jen detaily. Když ale nejvyšší vůdce Hamásu Jahjá Sinwár viděl, jaké rozhořčení vyvolaly vraždy v Izraeli a do ulic vyšly statisíce lidí na podporu propuštění rukojmích, usoudil, že izraelská vláda je pod tlakem a on si může diktovat jakékoli podmínky.

A tak už nežádá časově omezené příměří, ale trvalé ukončení války, úplné stažení izraelské armády z celého Pásma Gazy, a záruky, že nad pásmem nebudou létat izraelské letouny a drony shromažďující informace.

Na takové požadavky však Izrael přistoupit rozhodně nemůže, protože Hamás by pak v klidu obnovil své bojové schopnosti i zásoby zbraní a začal ho znovu ohrožovat. Myslel by si, že masakry a únosy Izraelců a útoky se vyplácejí a brzy by se o ně pokusil znovu.

Hamás také nově požaduje, aby Izrael výměnou za část rukojmích v první fázi dohody propustil více palestinských teroristů vězněných v izraelských věznicích za vraždy Izraelců, než chtěl původně. Konkrétní počet není znám, ale donedávna žádal 150 teroristů za čtyři vězněné izraelské vojákyně. Některé zdroje tvrdí, že za třicet rukojmích jich chce až 800.

Netanjahu se už ani příliš netají tím, že zajatce zřejmě na svobodu nedostane, a trvá na svém novém požadavku stálé izraelské vojenské přítomnosti v koridoru Filadelfi na hranicích Pásma Gazy s Egyptem, která má zabránit pašování zbraní do Gazy, a zajistit tak Izraeli bezpečnost.

Izraelci jsou v této otázce rozděleni na dvě víceméně stejně početné poloviny. Jedna s Netanjahuem souhlasí a tvrdí, že prioritu má zničení Hamásu a klidná budoucnost Izraele, zatímco ta druhá připomíná, že záchrana lidských životů má přednost před vším ostatním. Namítají, že Netanjahu před třinácti lety vyměnil za jediného uneseného vojáka Gilada Šalita 1027 palestinských vrahů „s krví na rukou“, zatímco první tábor připomíná, k čemu to vedlo – Hamás zjistil, že má z únosů prospěch. Druhá skupina pořádá mohutné každodenní demonstrace za návrat rukojmích a ta první varuje, že tento masový protivládní odpor vede k tomu, že Hamás stupňuje požadavky. Stoupenci záchrany rukojmích jsou přesvědčeni, že Netanjahu nechce válku ukončit, aby se udržel u moci, protože vládní ultrapravicové strany Židovská síla Itamara Ben Gvira a Náboženský sionismus Becalela Smotriče hrozí, že v případě příměří z koalice vystoupí, a vládu tak položí. Podle nejnovějšího průzkumu televizní stanice Kan a institutu Kantar Netanjahuovi nevěří 61 % Izraelců.

Premiér přitom už v květnu na projednávanou dohodu přistoupil a stejně jako Hamás souhlasil s její první fází. Podle ní měli teroristé výměnou za šestitýdenní klid zbraní a stažení vojáků z Gazy propustit 32 rukojmích, tedy zhruba polovinu všech živých zajatců. Dohoda obsahovala i možnost, že se Izraelci do pásma vrátí, pokud selže jednání o druhé fázi dohody.

Teď už však nic z toho neplatí.

Všichni naléhají na Netanjahua, aby ze své neústupnosti slevil, ale na Hamás nenaléhá nikdo. Americký prezident Joe Biden například prohlásil, že Netanjahu toho pro dohodu „nedělá dost“, a Británie uvalila na Izrael částečné embargo na dodávky zbraní. Pak ovšem není divu, že Hamás požaduje nemožné.

Američané tvrdí, že brzy předloží nový kompromisní návrh dohody, ale příliš optimističtí údajně nejsou. A nedávná anketa Izraelského institutu pro demokracii ukázala, že 79 % Izraelců nevěří, že k dohodě dojde.