(Nejen) Holešov si připomíná výročí rabína Šacha
Rabín Šabtaj ha-Kohen, Wikipedie
V Holešově si tento týden zbožní Židé připomínají 354. výročí úmrtí jednoho z dvaceti nejvýznamnějších židovských učenců, rabína Šacha (hebrejským jménem Šabtaj ha-Kohen), jenž byl litevským a krátkou dobu také holešovským rabínem. Pochován je na holešovském židovském hřbitově, který se spolu se synagogou těší velké pozornosti poutníků z celého světa. Informoval o tom kroměřížský deník.cz.
Podle hebrejského kalendáře připadne letos výročí Šachova úmrtí na neděli 26. února. Synagogu a rabínův hrob při této příležitosti navštíví velké množství židovských poutníků ze zahraničí.
„Zbožní Chasidé přijíždějí, aby se v Holešově pomodlili. Kromě Šachova hrobu někteří z nich navštíví i studovnu, která v synagoze vznikla loni a poutníkům nabízí rabínovy nejvýznamnější. Ty se do Holešova podařilo získat ze světových internetových aukcí, chasidům slouží k samostudiu,“ řekla kroměřížskému deníku.cz Dana Podhajská z Městského kulturního střediska Holešov, které židovské památky spravuje. Loni se podle ní při této příležitosti v holešovské synagoze objevili i Šachovi potomci. Před nedávnem hřbitov navštívila také devadesátičlenná skupina chasidů dynastie Dorok včetně jejich rabína a učitele. Podle správce a průvodce židovských památek Vratislava Brázdila byla tato návštěva výjimečná.
Dodal, že období výročí Šachovy smrti je pro Židy mimořádný čas – příležitost přijet a pomodlit se, protože slova modlitby pronesená u rabínova hrobu sílí. Chasidé ale do Holešova jezdí celoročně, v průměru jich za rok přijede kolem šesti stovek.
Synagoga a židovský hřbitov v Holešově patří s 1500 náhrobky mezi nejvzácnější a nejstarší dochované židovské památky v Česku. Výzdoba polského typu se vedle Holešova dochovala jen v několika synagogách na světě.
Šabtaj ha-Kohen se narodil v roce 1621 v litevském Vilnu a zemřel v roce 1663 právě v Holešově, kde před smrtí působil jako rabín. Již za mládí byl považován za jednu z největších židovských autorit. Během severní polské války po okupaci Vilna ruskými vojsky roku 1655 však vypukly pogromy a Šach musel z Litvy uprchnout. Nakonec se usadil v Holešově, kde byl přijat za rabína, po krátké době však zemřel. Na jeho počest se místní židovská modlitebna nazývá Šachova synagoga.
Práce rabína Šacha jsou věnovány především židovskému právu, náboženským tématům, ale také událostem, které sám zažil. V knize Megilat ajefa například oplakává zničení židovských obcí ve své domovině, čehož byl svědkem. Je též autorem žalozpěvů (vyšly v Amsterdamu roku 1651) vykreslujících pogromy v letech 1648-9, jež vypukly v důsledku povstání Bohdana Chmelnického.
Technická poznámka: Ne na neděli, ale na pondělí. na 26. února večer a na 27. února přes den.