V Izraeli se množí útoky osadníků na Palestince
V posledních měsících v Izraeli znepokojivě stoupl počet násilností izraelských osadníků proti Palestincům. Je jich sice mnohem méně než útoků Palestinců, kteří už letos zavraždili 26 Izraelců, ale stále jich přibývá.
V posledních týdnech dochází k osadnickým útokům skoro denně. Bezpečnostní složky jich za prvních šest měsíců letošního roku evidují 680, zatímco vloni jich bylo za celý rok 950 a v letech 2020 a 2019 zhruba 350 ročně. Letos došlo i k 25 závažných činům, jako je podpálení palestinských domů nebo mešit, což je stejný počet jako za celý rok 2022.
Už dávno nejde „jen“ o vypalování palestinských sadů a hájů jako v devadesátých letech. Útoky osadníků jsou stále častěji ozbrojené a násilné. K nejvážnějším patří únorové zničení vesnice Huwára v odvetě za zabití jednoho Izraelce, kdy osadníci demolovali a podpalovali domy a auta, zabili jednoho Palestince a přes sto dalších zranili. Podobně závažný byl začátkem srpna útok na vesnici Burqa, kde osadníci také zastřelili Palestince. Po červnové vraždě čtyř Izraelců na Západním břehu plenily stovky osadníků pět dní palestinská města a vesnice, podpalovali domy a auta a stříleli po lidech. Ve vesnici Um Safa zranili palestinskou matku a čtyři děti, do jejichž domu se prosekali sekerou, zdemolovali ho a pak zablokovali dveře zapáleným nábytkem, aby rodina nemohla ven. Osadníci také dál ničí palestinský majetek, sady a hospodářství; podobných případů je až sto měsíčně. Palestince má chránit izraelská policie, ale podle řady svědků to často nedělá; podle opozice proto, že policisté spadají pod ultranacionalistického ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira, který radikální osadníky podporuje.
Zadržení izraelských útočníků je vzácné a ještě vzácnější je jejich odsouzení. Po pogromu v Huwáře bylo zadrženo sedmnáct Izraelců, ale většina jich byla nakonec propuštěna. Z útoku na ženu s dětmi v Um Safě byli obviněni jen dva Izraelci. Jeden z nich je v aktivní vojenské službě, a byl proto obžalován z terorismu za přitěžujících okolností a z rasově motivovaného vandalismu. Několik obviněných je v administrativní vazbě, kam Izrael většinou zavírá nebezpečné Palestince, o jejichž plánech nebo činech má zpravodajské informace, ale ne dost důkazů. Většina případů izraelských útoků však vyzní do ztracena a pachatelé vyjdou na svobodu bez trestu.
Za srpnový útok ve vsi Burqa byli ze skupiny až dvou set útočníků zadrženi jen dva Izraelci, kteří tvrdí, že šlo o sebeobranu. Jeden z nich, Elíša Jered, bývalý mluvčí poslankyně ultranacionalistické strany Židovská síla Itamara Ben Gvira, byl však po několika dnech propuštěn do domácího vězení. Zadrženo bylo i pět Palestinců, ale izraelský vojenský soudce je propustil, protože „nejsou z ničeho podezřelí“. Žádný člen vlády incident v Burce ani jiné násilnosti Izraelců neodsoudil, a Ben Gvir dokonce prohlásil, že „ti, kdo se brání vraždícím Palestincům, jsou hrdinové a zasluhují si vyznamenání“.
Izraelští útočníci tak vědí, že je nečeká žádný postih, a jsou čím dál troufalejší. Často se také stává, že jim v plenění nebrání vojáci, nebo se dokonce sami připojí; řada z nich z osad pochází nebo se s jejich obyvateli zná. Bránit Palestince a jejich majetek nicméně není jejich úkol; vojáci mají mařit palestinské útoky a hlídat izraelské osady. Armáda však nedávno varovala, že kvůli nacionalistickým trestným činům nemůže proti palestinskému terorismu účinně bojovat. Jak řekl opoziční politik Beny Ganc, „bezpečnostní složky musí honit Izraelce, místo aby je chránily“.
Palestinci mohou na násilníky podat stížnost se žádostí o odškodnění za případnou majetkovou újmu, ale většinou to považují za ztrátu času. Podle izraelské organizace Ješ Din, která situaci sleduje, sice policie uznává až 93% stížností za oprávněné, ale nedokáže najít pachatele ani dost důkazů. Od roku 2005 vedla k odsouzení jen tři procenta případů. Skoro 40% napadených Palestinců tak raději stížnost vůbec nepodá a to povzbuzuje izraelské osadníky k dalším útokům.
Premiér Binjamin Netanjahu o násilnostech osadníků zarytě mlčí. Stal se rukojmím svých koaličních partnerů; potřebuje je k prosazení soudní reformy, která, jak doufá, povede ke zrušení jeho soudního procesu kvůli korupci a podvodům. Dal jim příliš velkou moc, a kdyby se pokusil je oslabit, vláda by se mu rozpadla.
Izraelské násilnosti odsoudili jen náčelník hlavního štábu armády Herci Halevi, ředitel bezpečnostní služby Šin Bet Ronen Bar a náčelník izraelské policie Kobi Šabtaj. Označili je za „národní terorismus“ a zdůraznili, že tyto činy poškozují Stát Izrael, podněcují palestinské násilí a odvádějí bezpečnostní složky od jejich nejdůležitějšího úkolu, jímž je boj proti palestinskému terorismu. Útoky osadníků také oslabují mezinárodní podporu izraelským protiteroristickým operacím na Západním břehu. Mluvčí izraelské armády kontradmirál Daniel Hagari v pondělí zdůraznil, že jestli vláda nezačne izraelský terorismus řešit, nezeslábne ani ten palestinský.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Je správně, že to odsoudil nacelnik GS Izraele, ale je to proklatě málo a špatné.