Novinky ze života komunity

Volební úspěch Alternativy pro Německo vyvolává velké obavy

AfD logo

Nad očekávání vysoký počet voličských hlasů (12,6 %) pro stranu Alternativa pro Německo (AfD), která se stala třetí nejsilnější frakcí v německém spolkovém sněmu (získala 94 z celkových 709 křesel), otřásl nejen berlínským politickým establishmentem. Po více než 60 letech totiž opět zasedne v Bundestagu krajně pravicové politické uskupení. Hluboké zneklidnění vyjádřila turecká komunita i Ústřední rada muslimů v Německu, která vyzývá demokratické politické strany, aby obsahovou konfrontací s AfD demaskovaly její rasistický a člověkem pohrdající světonázor.

Podle Ústřední rady Židů v Německu je nyní v parlamentu zastoupena strana, která „ve svých řadách trpí krajně-pravicové smýšlení a štve proti menšinám v zemi“. Světový židovský kongres označil AfD za ohavné reakční hnutí, které připomíná to nejhorší z německé minulosti a mělo by být postaveno mimo zákon. Dva dny po volbách se nechal slyšet talé velvyslanec Izraele Jeremy Issacharoff, jenž deníku „Die Welt“ sdělil, že volební výsledky AfD působí jeho zemi velké starosti.

Panují obavy, že AfD nejen překreslí mocenské poměry v parlamentu, ale vnese do něj i zcela nový jazyk: ultranacionalistický, hrubý a polarizující. Možná také rasistický, hlásající nenávist, antisemitismus a popírání holocaustu.

Německo Němcům

Novopečení poslanci zvolení za tuto stranu totiž na sebe upozornili právě takovou rétorikou: Například Wilhelm von Gottberg vyzývá Němce, aby přestali pociťovat vinu a omlouvat se za skutky nacistů před více než 70 lety. Martin Hohmann považuje za nefér, že jsou Němci kvůli nacistickým zločinům stále zobrazováni jako národ vrahů, zatímco nikdo nemluví o tom, jak byli mnozí Židé „aktivní při zabíjení během ruské revoluce“. Drážďanský soudce Jens Maier hájí pravicového masového vraha Anderse Breivika, členy neonacistické strany NPD považuje za „kamarády“, varuje před „smíšenými národy“ a prosazuje rasistické myšlenky a rétoriku.

Detlev Spangenberg volá po návratu k německým hranicím z roku 1937, zatímco Markus Frohnmaier vyhlašuje, že po volbách se bude prosazovat politika pro národ a jen pro národ. Martin Reichardt, potenciální kandidát na ministerský post, slibuje vrátit Německo Němcům. Durynský učitel Björn Höcke nechvalně proslul mimo jiné tím, že berlínský památník holocaustu nazval „památníkem ostudy“ a požadoval stoosmdesátistupňový obrat německé politiky připomínání šoa.

Vykalkulované provokace

A v neposlední řadě volební lídr a nadcházející předseda poslaneckého klubu AfD Alexander Gauland hlásá, že Němci mají právo být hrdí na výkony vojáků Wehrmachtu v obou světových válkách. Velký rozruch vyvolal pak dva dny po volbách, když na tiskové konferenci zpochybnil jeden z desítky let platných principů německé státnosti definující právo Izraele na existenci jako německý národní zájem. Mimo jiné pronesl: „Řeknete-li, že právo Izraele na existenci je německým národním zájmem, pak musíme být také připraveni vyslat německé vojáky na obranu židovského státu. (…) Musíme být skutečně připraveni nasadit za Stát Izrael životy, a to já takhle necítím.“

Podle redaktora deníku Haaretz Ofera Adereta se však jedná o vykalkulovanou verbální provokaci hned z několika důvodů: Gauland dobře ví, že vyslání německých vojáků do bojových akcí je podmíněno silným mandátem Bundestagu, což je několikaměsíční zdlouhavý proces. Je to rovněž politicky velmi choulostivé a pro německou veřejnost kontroverzní téma. Navíc lze silně pochybovat o tom, že by skvěle vycvičenou a vyzbrojenou izraelskou armádu „před zahnáním do moře“, jak to Gauland formuloval, zachránila podstatně méně zkušená armáda německá.

S obdobnými provokacemi poslanců z řad AfD se dle Adereta bude muset od nynějška počítat. A stejně tak s nebezpečím, že budou v německém parlamentu využívat své řečnické doby k masivnímu šíření rasistické ideologie.

Podle zahr. zdrojů

Sdílet:

Komentáře vypnuty.

Postaveno na technologii WordPress | Design Elegant Themes
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com