Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová o konci egyptské blokády pásma Gazy

Smiřování palestinských hnutí Hamás a Fatah pokračuje a vzbuzuje stále větší údiv. Ve středu Hamás, který se deset let odmítal vzdát vlády nad pásmem Gazy, předal správu hraničních přechodů palestinské samosprávě Mahmúda Abbáse přesně tak, jak signatáři dohody zprostředkované Egyptem slíbili. Tento první konkrétní krok smiřovacího procesu může zásadně zlepšit život Gazanů.

Samospráva teď spravuje jak přechody Erez a Kerem Šalom do Izraele, tak Rafáh do Egypta. Ten je nejdůležitější, protože jeho předání Abbásovi má znamenat otevření hranic a ukončení egyptské blokády. Hlavní vyjednavač Fatahu Azzám Ahmad uvedl, že hranice do Egypta budou od poloviny listopadu trvale otevřené. Káhira, která po nástupu prezidenta Abd-al Fattáha Sísího považovala teroristický Hamás za hrozbu národní bezpečnosti, uplatňoval mnohem přísnější blokádu než Izrael – Rafáh byl od roku 2013 otevřený jen několik dní v roce.

Gazanům teď také odpadnou nepříjemné bezpečnostní kontroly Hamásu, který ze všech hraničních přechodů odvolal své lidi. Samospráva hodlá navázat na dohodu s Izraelem z roku 2005, jejíž dodržování má monitorovat OSN a Evropská unie. Podle ní mají Palestinci, Izraelci, Američané a Egypťané spolupracovat v otázkách bezpečnosti přechodů a samospráva má bránit pašování zbraní. Na hranicích by měla působit i policie Evropské unie, jak samospráva připomněla, ale Brusel se k tomu zatím nevyjádřil.

Stejně velký význam jako otevření hranic má pro Gazany středeční oznámení ministra civilních záležitostí samosprávy Husajna Šajcha, že se s okamžitou platností ruší všechny daně a poplatky, které Hamás v Gaze během své desetileté vlády zavedl. Vyhlašoval jich stále víc, aby získal peníze na zbrojení a platy pro svých 40 000 zaměstnanců. Ty má teď podle egyptské dohody hradit samospráva.

Smiřování obou palestinských hnutí však stále neřešilo otázku armády Hamásu, který ji odmítá předat samosprávě. Mahmúd Abbás opakuje, že nepřipustí existenci milicí, které neřídí, a rovněž prohlásil, že každý člen Hamásu, jenž bude chtít zasednout ve vládě národní jednoty, bude muset uznat existenci Izraele. Ani to Hamás nehodlá udělat a je proto možné, že se účasti v kabinetu vzdá. Dalším problémem bude osud půdy patřící samosprávě v Gaze, kterou Hamás protiprávně přidělil svým členům, když neměl peníze na jejich výplaty. Jasněji nebude přinejmenším do příštího kola jednání v Káhiře koncem listopadu a možná ani po něm.

Nevyřešených otázek je víc. Jak může nést samospráva odpovědnost za bezpečnost hranic, když nemá kontrolu nad zbraněmi a tunely Hamásu vedoucími na izraelské území? Jeden nedávno našli zástupci OSN pod svou školou. Další zničila izraelská armáda v pondělí a zabila v něm nejméně devět členů Hamásu a Islámského džihádu, včetně dvou velitelů. Tato akce mohla usmiřovací proces narušit, protože Islámský džihád sliboval pomstu, ale Egypt i Hamás ho přemluvily, aby se odvety zdržel.

Alespoň prozatím. Usmiřovací proces je křehký a ani jedna strana z něj není nadšená. Mahmúd Abbás ví, že nad Gazou nikdy nebude mít úplnou bezpečnostní kontrolu, a Hamásu nevěří natolik, že se dodnes neodvážil do pásma přijet. Hamás ho zase kritizuje, že ještě nezrušil sankce uvalené před několika měsíci – Abbás snížil rozpočet na Gazu o 22%, a pásmo má tak kromě jiného kritický nedostatek elektřiny a léků. Dalším zdrojem nespokojenosti Hamásu je fakt, že samospráva nepřestala zatýkat členy Hamásu na Západním břehu. Ani jedna strana si však nechce rozhněvat Egypt.

I kdyby však Hamás i Fatáh dohodu nadále plnily, nepodílí se na ní Islámský džihád ani na padesát dalších menších teroristických skupin, které v Gaze operují, včetně milicí spojovaných s Fatahem, které nejsou loajální Abbásovi. Žádná z nich nechce složit zbraně, dokud „nebude osvobozena celá Palestina“, tedy zničen Izrael, a může proces smiřování narušit nebo zmařit. Rovněž není jasné, jak se ke smíření samosprávy s teroristickým Hamásem postaví mezinárodní společenství a v neposlední řadě také Izrael. Ten ale zatím se samosprávou dál spolupracuje; zlepšení humanitární situace v Gaze by mu prospělo, protože by snížilo riziko dalšího ozbrojeného konfliktu s teroristy.

Všechny předchozí pokusy o smíření Hamásu s Fatahem zkrachovaly, a tak je jejich současné sbližování navzdory převratnému vrácení hraničních přechodů samosprávě pořád nejisté. I když jsou však Palestinci i Izraelci skeptičtí, je docela dobře možné, že Gaza se díky pragmatismu nového vedení Hamásu ocitla na prahu nové éry.

Sdílet:

Vložit odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Postaveno na technologii WordPress | Design Elegant Themes
Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com