Připomínka židovské komunity v Soběslavi
Odhalení pamětní desky v Soběslavi (foto Alice Müllerová)
V neděli 15. listopadu v 15 hodin byla v Soběslavi na domě (Jirsíkova 31), na jehož místě dříve stála synagoga, odhalena pamětní deska připomínající místní židovskou komunitu. Iniciátorem akce byl Julius Müller z genealogické společnosti Toledot, kterému se podařilo propojit město s členy americké kongregace Temple Beth Shalom z Needhamu ve státě Massachusetts, kteří desku městu věnovali. Tuto americkou židovskou komunitu spojuje se Soběslaví tóra, která byla během nacistické okupace konfiskována a v letech komunistického bezpráví prodána do Anglie, odkud doputovala do Needhamu. Není to ojedinělý případ, protože podobným způsobem se i jiné české tóry ze zničených komunit dostaly do synagog po celém světě. Tyto mezinárodní vazby jsou do budoucna zárodkem možné další úspěšné spolupráce i na jiných místech republiky.
Během slavnostního odhalení, kterého se účastnilo několik desítek osob, zaznělo několik informativních, proklamativních a děkovných
Iniciátor akce Julius Müller (foto Alice Müllerová)
proslovů z úst iniciátora akce Juliuse Müllera či místních učitelů Radima Jindry a Petra Lintnera, kteří stojí za badatelskými a pedagogickými projekty mapujícími soběslavské židovské souvislosti. Připomínka o potřebě dbát o historickou paměť zazněla rovněž z projevu starosty Jindřicha Bláhy. Velmi pozitivní je také fakt, že město převzalo pamětní desku do své správy. Duchovní rozměr akci dodaly hebrejské písně interpretované místním sborem Anonym Voice a modlitby libereckého kantora Michala Foršta, jenž svým mohutným hlasem a i několika slovy v aškenázské výslovnosti uctil památku soběslavských Židů, kteří byli součástí často zároveň jak kultury židovské, tak i české či německé.
Dojde i na stolpersteiny?
Snad v budoucnu dojde také v Soběslavi k umístění tzv. stolpersteinů, v neumělém doslovném překladu tedy kamenů, o které se má zaklopýtnout, oficiálně česky pak tzv. kameny zmizelých. Podle záměru tvůrce Guntera Demniga nás tyto dlažební kostky zapuštěné do chodníků nutí sklonit se před všemi obětmi národního socialismu a na základě stručných životních dat vyrytých do kovové destičky se zamyslet nad jejich osudem. Přestože zorganizování takového projektu není jednoduchá a levná záležitost, podstatná část práce – tj. mapování osudů židovských spoluobyvatel – byla již díky studentům místního gymnázia před deseti lety odvedena a je možné na ní do budoucna dále stavět. Na jihu Čech lze stolpersteiny již delší dobu najít např. v Třeboni. Nedávno začaly být umísťovány do chodníků v jihozápadočeských Horažďovicích.
Na podporu takové iniciativy lze dodat, že na rozdíl od okázalých či nevkusných pomníků dnešní doby tento prvek paměti ve veřejném prostoru působí skromně a důstojně. Snad i v Českých Budějovicích se vedle Přemysla Otakara II. dočkáme také stolpersteinů. Koneckonců českobudějovičtí středoškolští studenti se již v minulosti na projektech týkajících se mapování osudů zmizelých židovských sousedů podíleli.
Štěpán Balík
