Nakladatelství Petrkov vydalo útlou knížku, která formou působivých ilustrací Roberta Innocentiho a krátkého textu Ruth Vander Zee představí dětskému čtenáři jeden z reálných příběhů, který takovémuto publiku lze vyprávět. Velmi výjimečný osud zachráněného židovského batolete, jež nikdy nepoznalo své skutečné rodiče, ale přežilo téměř jistou smrt díky lidské solidaritě a štěstí.
„Neznám své datum narození. Neznám své rodné jméno. Nevím, v jakém městě či zemi jsem se narodila. Nevím, jestli jsem měla bratry nebo sestry. Jediné, co opravdu vím, je, že když mi bylo několik měsíců, byla jsem zachráněna před holokaustem,“ říká Erika autorce příběhu. Text knížky je velmi střídmý a vychází vstříc mladé generaci, která si v dnešním světe sociálních médií ke klasickým textům hledá cestu velmi složitě. Z toho důvodu jsme požádali o názor i dvě mladé aktivní čtenářky.
Káťa (12): „Vyprávění je kraťoulinký. Příběh by mohl být zajímavější, kdyby ho autor víc rozvinul. Je to hodně smutný. Dobře je tu popsán strach. Chovali se k Židům, jako by to byl hmyz – nehodí se, zlikvidovat. Ponižovali je, vzali jim všechen majetek, a pak i život. Ale pěkně napsaný. Nesedí mi jen vyhození několikaměsíčního dítěte oknem z vlaku. To by přece nepřežilo. Vždyť nemá ani správně srostlý kosti… I když nad tím se asi nemá uvažovat logicky. Pro poučení z historie to není podstatné.“
Niky (14): „Je to moc krátký, příliš krátký. Knížka se mi líbila. Téma holokaustu mi přijde strašně smutný. Scéna, kdy žena vyhodí dítě z vlaku, mně přijde dojemná. Ale pocit z podobných knížek mám divný. Vadí mi, že vzdělaní lidé něco takového připustili. Komiks Maus mi přišel na tohle téma lepší. Bylo to moc stručný, téma by si zasloužilo větší prostor.“
Z dětských reakcí je vidět, že zvolená forma funguje. Nepředžvýkává dětem vše na propagandistickou kašičku, ale vyvolává v nich zájem o podrobnosti. Ty si však musí obstarat samy, jednak svou představivostí (kterou jinak současná podbízivá „tvorba“ v dětech účinně likviduje), jednak vlastním vyptáváním a vyhledáváním a šetřením. Výsledkem je potom jejich vlastní poznání, dosažené metodou, která vede k odolnosti vůči manipulacím a propagandě. Stěží jim přát v této době něco existenciálně prospěšnějšího.