Boj proti antisemitismu nesmíme nechat pouze na židovských organizacích

V úterý 12. ledna se v Praze konala první pracovní schůzka nově jmenované koordinátorky Evropské komise pro boj s antisemitismem Kathariny von Schnurbeinové s partnery ze zemí EU, USA a Izraele. Mezi její aktuální úkoly patří omezování projevů nenávisti na internetu a uplatnění zákazu popírání holokaustu ve všech členských zemí EU. „Pokud se podíváte na internet, tak tam lidé píší věci, které by nikdy nevyslovili na veřejnosti,“ říká Schnurbeinová.

Jaké pravomoci a poslání jsou spojené s vaší funkcí koordinátory Evropské komise (EK) pro boj s antisemitismem?

Tato pozice je výsledkem loňského prvního kolokvia o základních právech, které se věnovalo obraně a boji proti antisemitismu a protimuslimské nenávisti. O vzniku pozice bylo rozhodnuto v říjnu s tím, že jmenování se uskutečnilo k 1. prosinci. Myšlenka komisařky Věry Jourové a prvního viceprezidenta Franse Timmermanse byla, aby existovala osoba s přímým spojením se židovskými komunitami napříč politickou úrovní EK. Aby bylo lépe zřejmé, co si židovské komunity a židovské organizace na národní a regionální úrovni myslí, jak hodnotí danou situaci, jaké mají obavy, jaké jsou jejich návrhy na řešení. Jde tedy o zajištění přímého spojení mezi židovskými komunitami a politickou úrovní.

Myslíte politiky na evropské úrovni?

Ano na evropské úrovni. Ale jde především o rozšiřování kontaktů s židovskými komunitami na národní úrovni, protože kontakty EK s židovskými organizacemi v Bruselu již dlouhodobě máme. Ale chceme být i ve spojení s národními organizacemi, které nám mohou dát lepší informaci o situaci na národní a regionální úrovni. Tedy zajištění tohoto přímého spojení a reportování mezi židovskými organizacemi na národní úrovni a politickou reprezentací EU je jednou z mých hlavních agend.

A máte též nějaké možnosti, jak můžete ovlivnit situaci v některých členských zemích?

To je otázka kompetencí, která záleží na tom, jaký problém by se měl řešit. Například, pokud by šlo o podporu naplňování evropské legislativy, jako v případě nařízení o xenofobii a rasismu, které zakazuje popírání holokaustu. Ale jen 13 zemí z 28 členských států EU efektivně implementovalo toto nařízení. V této oblasti můžeme velmi konkrétně vyvíjet tlak, a taky jej vyvíjíme, aby členské země toto nařízení nejen transponovaly do své legislativy, ale i uplatňovaly.

Pak jsou problémy na národní úrovni, kde jsou naše možnosti omezené. Například otázka bezpečnosti. My máme evropskou agendu, která se věnuje bezpečnosti. Ta se týká boje proti terorismu, regulace střelných zbraní. Když ale přijde na konkrétní ochranu objektů židovských obcí a institucí, je to odpovědnost jednotlivých členských států. A jednotlivé státy se k tomu staví různě. Některé státy dávají židovským organizacím peníze, aby si zajistily bezpečnost samy. Jiné poskytují policejní ochranu. Další to vše nechají kompletně na židovských obcích. V tomto případě je to mimo naše kompetence.

Jakou další agendu máte?

Důležitou oblastí je koordinace politik na evropské úrovni, kde se již mnoho děje. Máme například programy v oblasti vzdělávání, máme Den památky obětí holokaustu, máme programy integrace migrantů, věnujeme se boji proti šíření nenávisti na internetu. Zde jsme již ve spojení s velkými IT firmami jako Facebook, Twitter a Google, abychom zjistili, jaké jsou možnosti jejich proaktivní role v této oblasti. Aby tyto firmy akceptovaly svou odpovědnost a nestaly se platformou pro šíření nenávisti a xenofobie. Doufáme tedy, že dojdeme k nějaké dohodě, která by zahrnovala stejný postup ve všech členských zemích. V opačném případě bychom museli jít cestou legislativy. Takže máme určité kompetence, je nutné je vhodně kombinovat a hledat synergie.

Kde vidíte největší potenciál, jak můžete přispět v Evropě v boji proti antisemitismu?

Je to v oblasti mé třetí agendy, kam spadá práce s jednotlivými členskými zeměmi. Budeme s nimi ve spojení prostřednictvím pracovní skupiny na vysoké úrovni zastoupení, která se věnuje v tomto kontextu i otázkám rasismu a xenofobie. Zde můžeme vznášet témata, která jsou důležitá ze strany židovských komunit. Budeme spolupracovat v této oblasti i s dalšími evropskými organizacemi jako jsou Evropský parlament, Rada Evropy, ale i dalšími mezinárodními organizacemi. Je důležité, abychom nedublovali agendu jiných. Například práci organizace ODHIR (Office for Democratic Institutions and Human Rights) ve Varšavě, která spadá pod Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Existují mezinárodní organizace, které v této oblasti dělají velmi dobrou práci. Musíme s nimi blízce spolupracovat, abychom dali naše síly dohromady.

Jedna z myšlenek říjnového kolokvia byla, že nesmíme boj proti antisemitismu nechat pouze na židovských organizacích, že je to odpovědnost celé společnosti a týká se nás všech. A jak jsme viděli při útocích v Paříži 13. listopadu, týká se nás to přímo, byl to útok na naše hodnoty, byl to útok na naši svobodu.

Je zde velmi úzké spojení mezi odpovědností společnosti jako celku a bojem proti antisemitismu. Proto jsme spojili zástupce politických představitelů z evropské a národní úrovně, zástupce samosprávy, nevládních organizací, náboženských představitelů, pochopitelně i židovských obcí. Dali jsme dohromady všechny, protože každý musí vzít svůj díl odpovědnosti za řešení problému. Velmi často se věci musí udělat na lokální úrovni, aby to fungovalo.

(Celý rozhovor přineseme v ŽL37)

Comments are closed.