V březnu 1876 byl na valné hromadě, která se konala v hostinci U slovanské lípy v pražské Spálené ulici, ustaven Spolek českých akademiků židů (SČAŽ). Byla to první organizace usilující o česko-židovské sblížení a hlásící se k českému národu. Z tohoto důvodu bylo pravděpodobně vybráno židovskými akademiky i místo pro ustavující schůzi, protože dle některých pramenů zde v roce 1848 byl založen vlastenecký spolek U slovanské lípy, v jehož vedení byli F. Palacký, F. L. Rieger, K. J. Erben, V. Hanka.
Hlavní náplní SČAŽ byla vzájemná studentská solidarita, podpora nemajetných studentů, pořádání přednášek, různých zábav a oslav, vydávání česko-židovské literatury. Předsedou spolku se stal student práv Leopold Katz (1854–1927), rodák z Jistebnice a objevitel husitského kancionálu jistebnického; jednatelem Adolf Stránský (1855–1931), pozdější zakladatel a vydavatel Lidových novin, poslanec a v nové Československé republice ministr průmyslu a obchodu. Mezi zakladatele patřili lidé, kteří se později profilovali jako významné osobnosti politického, kulturního a hospodářského života země: Alfred Meissner, Jakub Scharf, August Stein, Josef Žalud, Moric Baštýř, Max Reiner, Karel Fischer, Ignác Arnstein a mnozí další.Protektorem SČAŽ byl profesor trestního práva na pražské universitě JUDr. Alois Zucker. Finančním podporovatelem SČAŽ byl úspěšný podnikatel a mecenáš Bohumil Bondy, který byl dlouholetým členem Obchodní a živnostenské komory v Praze.
SČAŽ navazoval ve své činnosti na odkaz židovského lékaře, básník a spisovatele Siegfrieda Kappera (1821–1871), který se jako jeden z prvních židovských intelektuálů veřejně hlásil k českému národu. SČAŽ byl na jeho počest od roku 1920 přejmenován na Akademický spolek Kapper, který fungoval do roku 1939, kdy byl zrušen gestapem. Po válce byla nakrátko obnovena činnost spolku, který přestal existovat v roce 1949. V roce 2005 na jeho aktivity navázal Spolek akademiků Židů, který se hlásí k odkazu i dalších židovských akademických organizací.