Dočká se konečně kumránská záhada rozluštění?
Část svitku s textem Izajáše (Wikipedia)
Izraelští a němečtí vědci zahájili společný projekt o rozpočtu 1,6 milionů EUR, jenž by měl konečně přinést zásadnější pokrok ve výzkumu jednoho z nejvýznamnějších pokladů Svaté země. Stále totiž není jasné, kdo před zhruba 1950 lety ukryl v 11 kumránských jeskyních na severovýchodním břehu Mrtvého moře na 850 biblických textů a náboženských pojednání vyvedených na koženém či pergamenovém podkladu a pocházejících z období druhého Chrámu, tedy z doby, kdy se začalo formovat křesťanství jako jeden proud židovství.
Kumránské svitky a jejich zlomky, nalezené před bezmála 70 lety beduíny, jsou dnes uloženy ve Svatyni knihy a v Archeologickém muzeu v Jeruzalémě, přesto se na jejich výzkumu budou moci podílet vědci z celého světa – díky moderním technológiím. Univerzity v Haifě a Tel Avivu ve spolupráci s Akademii věd v Göttingenu vytvořily virtuální platforumu, jejíž součástí jsou mimo jiné kumránské rukopisy v digitální podobě a ve vysokém rozlišení (výsledek čtyřleté práce Izraelského muzea) i tzv. kumránský lexikon göttingenské Akademie věd. Cílem je propojení textových a obrazových souborů, které umožní plynulé přechážení mezí originálními texty rukopisů, jejich překladem, slovníkovými záznamy a paralelními texty.
Kumrán patří k nejznámějších archeologickým nalezištím na světě – a k nejzáhadnějším. Ještě dnes je poblíž jeskyň viditelná zřícenina, o níž panuje řada dohadů: byla sídlištěm esejců, asketického hnutí antického judaismu, o němž se zmiňuje římský autor Plinius i židovský historik Jozefus Flavius, či bydlištěm prvních křesťanů? Vojenským stanovištěm nebo vilou? Spekulací je nepočítaně, potvrzených poznatků pomálu.
Kumránské jeskyně (Wikiepedia)
Jisté je pouze to, že původní sídliště bylo zničeno v době židovské války v letech 66 až 70 n.l.
Z dnešního pohledu je také pravděpodobné, že zde žilo na 200 až 300 mužů, žen a dětí neznámého náboženského hnutí. Živili se zemědělstvím, především pěstováním datlí. Existují rovněž indicie poukazující na náboženské tradice, které se však od těch židovských z doby kolem narození Krista liší.
Před 2000 lety nemělo okolí Kumránu charakter pouště, jak je tomu dnes, nýbrž zelené stepi. Zem byla porostlá trávou, křovinami a palmami, které byly rezervoárem vzácné dešťové vody, a klima bylo značně chladnější než v současnosti. Terasa ležící na východ od zříceniny, kde se nachází na 1200 hrobů, byla tehdejšími obyvateli zavlažována uměle. Dokazují to usazeniny koncentrací solí, které odpovídají typickým hodnotám spodních vod vyskytujících se na severním okraji Mrtvého moře.
Další nový příspěvek archeologie k rozluštění záhady kumránských svitků se týká keramických džbánů (resp. jejich střepů), v nichž byly ukryty. Obdobné střepy byly nalezeny i v pevnosti Masada a v Jerichu – tudíž svitky nemusely nutně vzniknout v Kumránu.
Luštění hádanky tedy může pokračovat, jen se přesouvá do virtuální reality.
(D.T. podle zahraničních zdrojů)
Jde o zcela jednoduše zodpověditelnou otázku.
Úplně gratis, aniž zkonzumuji jediné € předkládám tuto hodnověrnou tezi.☺☺☺
Šlo o hamitsko-semitský, kmen odvozený geneticky z jednoho z 10ti ztracených kmenů izraelských. V době židovsko – římského konfliktu se z nich stali prvotní migranti, kteří frustrováni leteckými nálety římských legií – zejména Legio X (Decima) Fretensis a zlákáni vidinou lepšího, perspektivního života i prosperity v Římské imperiální evropské unii, prostě jednoho dne nasedli v Tyru a Sidonu na plavidla a odpluli směrem k tureckým přístavům Tarsus, Efes a poté řeckým břehům. Díky laxní pasové kontrole v Brundisum (dnešní Brindisi) a neexistujícím hotspotům Frontexu pokračovali, aniž podstoupili registraci, dále Apeninským poloostrovem, kde postupně asimilujíce, zanechávali kulturní otisky své existence a stali se jakousi avantgardou prvotního judeo-křesťanství, usnadňujíce mu tak cestu. Proslýchá se, že inkriminované texty zanechali v Kumránu jen dočasně, s úmyslem se pro ně vrátit hned jak se uklidní politická situace v Judeji.
Historie však měla jiné úmysly.
Učinil tak dr. Allegro (potomek těchto dávných migrantů, předávajících si tradicí toto poslání) až stovkách let, předstíraje, že je pouhým zájemcem a zastíraje, že nález svitků je výsledkem jeho cílené archeologické aktivity, přičemž nález prezentoval jako dílo pouhé náhody, která potkala beduínského pasáčka ovcí.
Odhodlal se k tomuto zásadnímu počinu proto, neboť se již nemohl dívat na degeneraci křesťanství, inklinujícího prakticky k latentnímu polyteismu a nepokryté idolatrii, přičemž doufal, že návratem k původním textům dojde k revizi, resp. obrodě křesťanství.
© Geniální Genosgwa alias Stone Coat
Komentář