Profesor Otto Pick, moudrý muž české zahraniční politiky
Rozloučení s Otto Pickem v motolském krematoriu (foto Radko Kubičko)
(4.3.1925 – 20.3.2016)
V požehnaném věku 91let zemřel v ústřední vojenské nemocnici v Praze profesor Otto Pick, nositel československého vyznamenání „Za chrabrost před nepřítelem“ a Řádu svatého Michala a svatého Jiří udělený britskou královnou. Patřil mezi osobnosti, které prožily těžkou dobu XX. století se zbraní v ruce. Později bojoval slovem v BBC i jako ředitel československého vysílání Radia Svobodné Evropy za obnovení demokracie v naší zemi.
Otto Pick se narodil v březnu 1925 v Praze v česko-židovské rodině. Jeho otec stejného jména byl německy píšící spisovatel, novinář, kritik a překladatel, který v roce 1940 zemřel v londýnském exilu. On sám se ještě před otcovým útěkem zachránil zařazením do transportu Nicholase Wintona a v Anglii studoval na střední škole a později na Oxfordské univerzitě. Jako osmnáctiletý vstoupil dobrovolně do československé armády v Anglii a zúčastnil se v jejích řadách invaze vyloděním v Normandii. V roce 1945 se vrátil do Prahy, kde pracoval na ministerstvu obrany aby pak zahájil studium práv na Karlově univerzitě.
Po převzetí moci komunisty v roce 1948 studia přerušil a emigroval zpět do Velké Británie. Působil v BBC, dostudoval v Oxfordu a jako stipendista Rockfellerovy nadace studoval politologii na London School of Econonmics, kde promoval a vstoupil na akademickou dráhu. Počátkem sedmdesátých let získal titul profesora mezinárodních vztahů a působil jako vysokoškolský učitel . V letech 1983 až 85 působil ve Svobodné Evropě a pak přednášel na mnichovské a boloňské univerzitě.
Své zkušenosti a znalosti po roce 1989 dal plně do služeb státu. Vrátil se z exilu do Prahy, kde vedl Ústav mezinárodních vztahů při ministerstvu zahraničních věcí a koncem 90 let se stal prvním náměstkem ministra zahraničí. V této funkci vedl jednání o začlenění České republiky do NATO. Byl také velvyslancem se zvláštním posláním na vztahy s Německem a Rakouskem. Přednášel na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Diplomatické akademii, byl členem správní rady Česko-německého fondu budoucnosti. Pokud mu to zdraví dovolovalo, byl až do roku 2013 poradcem všech našich ministrů zahraničních věcí. Po těžkém úrazu byla jeho smrt, jak stojí na jeho parte, pro něho vysvobozením. Obsahuje také jeho poslední přání, aby místo květin byly prostředky věnovány nejlépe na nákup koz pro africké děti.
Po právu ho současný ministr zahraničí označil za moudrého muže české zahraniční politiky, který nám bude chybět. Nejvyšší představitel Sudetoněmeckého krajanského sdružení, který je členem předsednictva bavorské CSU, Bernd Posselt vysoce vyzdvihl zásluhy Otto Picka na sblížování Čechů a sudetských Němců a označil jej za vědce evropského formátu.
Posledního rozloučení l .dubna 2016 v Motolském krematoriu se zúčastnil zástupce ministerstva zahraničních věcí, bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg , bývalý předseda zahraničního parlamentního výboru Vladimír Laštůvka, spolupracovníci československého vysílání Svobodné Evropy a akademičtí představitelé.
Richard Seemann
