Novinky ze života komunity

Brněnská židovská obec obnovila unikátní funkcionalistickou synagogu Agudas achim

Pohled na interiér opravené synagogy

Pohled na interiér opravené synagogy

V roce 1936 židovský spolek Agudas achim slavnostně v Brně otevřel novou synagogu. Budovu ve funkcionalistickém stylu postavila stavební firma židovských bratří Eislerů podle projektu jednoho z nich, architekta Otty Eislera. Podařilo se mistrovsky sladit moderní strohou stavbu s potřebami ortodoxního náboženského spolku.

Budova je čtvercových tvarů, architektonicky čistá, jedinečná a vzhledově ve svém okolí nenápadná, což byl v době vzrůstajícího nacismu velmi důležitý ochranný prvek. Jedinečnost stavby je odlišná od do té doby většinově historizujících stylů ostatních synagog.

Za německé okupace byla budova obdobně jako jiná místa židovských modliteb přeměněna na skladiště, vybavení bylo zničeno. Vzácné umělecké liturgické textilie byly odvezeny nebo zničeny. Po válce byla opětovně zasvěcena, interiér byl dovybaven nepůvodním nábytkem, zmizelé původní velkorysé dominující lustry byly nahrazeny komerčními.

Obnova funkcionalistického skvostu

Poniklovaný lustr v hlavním sále

Poniklovaný lustr v hlavním sále

V roce 2013 zahájila Židovská obec Brno podle projektu Ing. arch. Petra Bureše náročnou rekonstrukci, jejímž cílem bylo uvést budovu i interiér do stavu, jak byl znám z roku 1936. Naštěstí se zachovaly dobové fotografie, dokonce některé byly nalezeny v průběhu rekonstrukčních prací. Z tohoto důvodu byly projekty obnovy operativně měněny.

Předmětem nápravných opatření nebyla pouze budova a vybavení, ale i liturgické textilie a nová Tóra. Nepůvodní historizující modlitební lavice byly darovány pražské židovské obci a podle fotografií byly z masivu pražskou firmou DESIGN By.Hy, zhotoveny nové funkcionalistické lavice. Brněnskou uměleckou řemeslnou firmou Lea Raisová byly zhotoveny dva nové totožné velkorysé a rozměrné niklované lustry.

Mark Podwal u jedné z opon

Mark Podwal u jedné z opon

Aby bylo možné obnovit náboženské poslání svatostánku, bylo třeba zajistit nové liturgické textilie a nahradit nepůvodní, nekorespondující s funkcionalistickou stavbou. Brněnská židovská obec oslovila výtvarníka Marka Podwala, jenž již zhotovil liturgické textilie pro Staronovou synagogu v Praze, který bez nároku na honorář připravil návrhy sady sedmi kusů liturgických textilií. Výrobou byla pověřena americká firma Penn and Fletsher.

Pláštík na Tóru

Pláštík na Tóru

Svým významem vznikl mimořádně cenný set liturgických textilií, který obohatil rekonstruovaný interiér synagogy a vtiskl mu nezaměnitelnou atmosféru. Brněnskou synagogu povýšil mezi nejlépe a nejhodnotněji obnovené funkcionalistické skvosty, doplňující slavnou moderní architektonickou tradici města Brna.

Židovská obec Brno po dlouhých desetiletích od konce války pořídila nový posvátný svitek Tóry. Vnesení nové Tóry bylo bezesporu jednou z vůbec nejvýznamnějších událostí pro židovskou komunitu v celé České republice za posledních 75 let. Autorem nové brněnské Tóry je rabín a písař Moshe Flumenbaum. Svitek je dle aškenázského zvyku upevněn na dvou dřevěných tyčích a je ovinutý povijanem. Smotaný svitek je přikrytý pláštíkem, který je vyšíván náboženskými motivy. Přes horní držadla je pak zavěšen stříbrný štít, dále stříbrné ukazovátko pro čtení. Na horní držadla je pak nasazena stříbrná koruna se zvonečkem, který se rozezní, kdykoli je Tóra nesena. Autorem liturgických stříbrných předmětů je zlatnický a stříbrnický mistr Zdeněk Linka z Jablonce nad Nisou. Předlohou mu byly historické exponáty, zapůjčené Židovským muzeem v Praze.

Obnovení budovy a interiéru do původního stavu bylo pozitivně ohodnoceno Národním památkovým ústavem pracoviště Brno a Odborem památkové péče Statutárního města Brna. Avšak tím hlavním úspěchem je skutečnost, že kromě obnovy budovy a interiéru došlo i k obnovení duchovního účelu této stavby. Brněnská synagoga je jedinou plnohodnotnou synagogou na území Moravy a Slezska, kde se konají bohoslužby a která jako jediná má svého rabína.

Do vnitřních prostor budovy byly ve skleněných vitrínách umístěny modlitební knihy židovských spoluobčanů, stálých návštěvníků synagogy, kteří se už nevrátili z vyhlazovacích táborů. Expozice je trvalou a tichou vzpomínkou na umučené.

Brno – Oslo. „Začátek krásného přátelství“

Vlastní projekt rekonstrukce synagogy přinesl i cenné partnerství se Židovským muzeem v Oslo. I tato aktivita byla spolufinancovaná z grantu Islandu, Lichtenštejnska a Norska. Nad partnerstvím převzal záštitu primátor Statutárního města Brna Ing. Petr Vokřál. Mezi Židovskou obcí Brno a Židovským muzeem v norském Oslo byla uzavřena smlouva o partnerství, ke kterému bylo přizváno i Muzeum města Brna na Špilberku. Předmětem smlouvy jsou výměnné akce, jimž předcházela vzájemná pracovní setkání účastníků v obou městech. Spojovacím článkem Brna a Oslo byly pohnuté osudy architekta Otty Eislera.

Nejdříve Brno v lednu letošního roku navštívili norští partneři, kteří se zúčastnili slavnostního aktu vnesení nové Tóry do synagogy. Následujícího dne byli provedeni vilami Tugendhat a Löw Beer. Norové ukončili náročný den vzpomínkou u památníku obětem holokaustu. Poslední den jejich pobytu je přivítal ředitel Pavel Ciprian na hradě Špilberku. Zde se společně s představiteli židovské obce a MuMB zúčastnili tiskové konference konané při příležitosti vernisáže jejich výstavy: Jak se žilo Židům v Norsku mezi lety 1851 a 1945, Wergelandův odkaz Norská expozice byla koncem března převezena do Holešova a tam je vystavena v obřadní síni židovského hřbitova.

Začátkem února vyslala Židovská obec Brno oficiální delegaci do norského Oslo. Kromě zástupců židovské komunity se zúčastnili i Karla Hofmannová, předsedkyně komise Rady města Brna pro kulturu a Lýdie Zukalová z odboru zahraničních vztahů, které zastupovaly Statutární město Brno. Účastni byli i architekt Petr Pelčák, ředitel MuMB Pavel Ciprian, ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá a Janáčkovo kvarteto.

V Oslo je hned první den čekalo zahájení výstavy o architektu Otto Eislerovi. Úvodem byla v projevech ředitelky muzea Sidsel Levin a velvyslance ČR Milana Dufka vyzdvižena spolupráce mezi Brnem a Oslo. Součástí zahájení byly dvě přednášky; jako první vystoupil historik židovského muzea Mats Tangestuen. Seznámil návštěvníky s prací Nansenovy nadace, která přepravila velké množství Židů z okupovaného území do Norska, s nimi i architekta Ottu Eislera. V přednášce doprovázené fotkami a mapkami, vykreslil pobyt arch. Eislera v Norsku i jeho následnou deportaci do koncentračního tábora.

Druhá přednáška Petra Pelčáka byla zaměřena na život a architektonickou činnost Otty Eislera v Brně. O hudební stránku se postaralo Janáčkovo kvarteto skladbami Pavla Haase. Druhý den dopoledne byla delegace pozvaná na prohlídku židovské obce. Norům se podařilo získat zpět zabavený majetek z doby německé okupace. Ten nyní spravují pomocí dvou fondů – jeden určený pro chod obce, druhý pro správu a údržbu nemovitostí.

Odpoledne byla ve funkcionalistické vile Stenersen zahájena výstava Villa Tugendhat. Nejprve se ujala slova ředitelka Národního muzea v Oslo Audun Eckhoff, poté ředitelka vily Tugendhat Iveta Černá. Několik vět pronesli opět velvyslanec ČR a ředitelka Židovského muzea. Vernisáž uzavřelo vynikající Janáčkovo kvarteto, tentokrát se skladbou Leoše Janáčka Smyčcový kvartet č. 2 Listy důvěrné.

Partnerství mezi židovskou obcí v Brně a Židovským muzeem v Oslo, přerostlo v důstojné projekty, které sblížily nejen židovskou komunitu, ale nakonec vzájemně reprezentovaly města Brno a Oslo a v konečném důsledku Českou republiku v Norském království a naopak. Při zahájení projektu tento výsledek nikdo nečekal.

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com