Gita Zbavitelová: V Gaze proběhl první vojenský konflikt od roku 2014
Začátkem týdne skončil první vojenský „minikonflikt“ mezi Izraelem a pásmem Gazy od předloňské války. Moc ale nechybělo, aby se rozvinul v podobnou a možná ještě horší odvetu, než jaká Hamás tehdy potkala.
Napětí prudce vzrostlo začátkem minulého týdne, kdy teroristé Hamásu a Islámského džihádu začali ostřelovat izraelské vojáky u hranic. Během dvou dnů na ně zaútočili desetkrát a následovaly i minometné střely. Ve středu izraelská armáda zahájila odvetné nálety na objekty Hamásu. Raketové útoky však neustaly, a tak v bombardování pokračoval také Izrael. Tato výměna trvala pět dní a vyžádala si jednu oběť v táboře Chán Júnis.
Předcházelo jí objevení hned dvou útočných tunelů Hamásu na izraelském území za poslední měsíc. Ten druhý byl v hloubce třiceti metrů nedaleko prvního, který armáda našla a zničila v dubnu.
Právě objev tunelů byl skutečnou příčinou nezvyklé útočnosti Hamásu, který se jinak od poslední války s Izraelem drží zpátky a ze všech sil ujišťuje izraelskou vládu, že si nepřeje nové násilnosti. Posledního půldruhého roku byl na hranicích s Gazou největší klid od roku 2007, kdy Hamás Gazu ovládl ozbrojeným pučem. Útočné tunely však patří k jeho hlavním zbraním v boji proti Izraeli a hnutí do nich investuje nemalé finanční prostředky; chtěl tak dát nepříteli najevo, že si jejich ničení nenechá líbit. K jejich výstavbě zaměstnává až tisíc dělníků, jimž platí vysoké mzdy. Podobné a další cenné informace sdělili izraelským vyšetřovatelům dva členové Hamásu, kteří byli za poslední měsíc zadrženi po ilegálním překročení hranic z Gazy do Izraele. Kromě jiného prozradili, že Hamás vydává miliony dolarů za vybavení podzemních prostor, aby v nich za příští války vydržel řadu týdnů.
Penězi nešetří ani izraelská armáda. Poté, co za posledního konfliktu objevila a zničila přes třicet útočných tunelů, investovala s finanční pomocí Spojených států miliony dolarů do vývoje zařízení na jejich zjišťování; celkem má detekční zařízení přijít až na 400 milionů dolarů. Teď je už v pokročilém stadiu vývoje, a tak ho vojáci začali testovat v terénu – a hned našli dva tunely. Hamás navíc zneklidňují i záhadná propadání tunelů v Gaze – letos se jich sesypalo už 12 a zahynulo v nich nejméně 16 lidí. Hamás se obává, že i za tím stojí Izrael. A tak se rozhodl vojáky od hranic vyhnat.
Nové kolo bojů si však stále nepřeje, a tak poprosil prostředníky o předání vzkazu. Byl jimi Katar a nakonec i Egypt, který Hamásu nevěří. Hnutí však předvádí alespoň zdání snahy o zajištění gazansko-egyptských hranic, jak Egypt požaduje, a rozmístil na nich na 800 ozbrojenců, kteří údajně brání pronikání sinajských teroristů. I když Káhira dobře ví, že Hamás ve skutečnosti nemá v úmyslu spolupráci se sinajskými džihádisty přerušit, ani ona si nepřeje další válku v Gaze, a tak přispěla k dojednání příměří s Izraelem. V sobotu se Hamás údajně zavázal, že s ostřelováním přestane, a od víkendu panuje v Gaze opět klid. Izrael se za to stáhl ze stometrové nárazníkové zóny a Hamás u hranic rozmístil velké množství ozbrojených mužů.
Přestřelka znovu ukázala, jak snadno může přijít nová válka a jak odhodlaní jsou oba soupeři dát nepříteli za vyučenou. Situace je výbušná. V Hamásu sílí napětí mezi politickým a ozbrojeným křídlem, a třebaže má zatím stále navrch to politické, bojechtiví ozbrojenci je nemusí poslouchat věčně. Navíc Hamás nepřestává hloubit tunely a izraelská armáda je nepřestává hledat. Nová válka je tak pouze otázkou času.
Gita Zbavitelová, ČRo
