Novinky ze života komunity

K výročí Karla Landsteinera, objevitele krevních skupin a zakladatele transfuzní medicíny

Karl_Landsteiner, Wikipedia14. června 1868 se židovským rodičům v rakouském městečku Baden narodil Karl Landsteiner, pozdější významný biolog, lékař, nositel Nobelovy ceny za objev krevních skupin a zakladatel transfuzní medicíny. Přestože v dospělosti přestoupil na římsko-katolickou víru, objevilo se jeho jméno v knize vydané v roce 1937 v USA pod názvem „Kdo je kdo v americkém židovstvu.“

Po studiu medicíny ve Vídni a studijních pobytech v zahraničí pracoval na vídeňském Institutu hygieny, na katedře patologické anatomie Vídeňské univerzity, jako lékař v nemocnici Wilhelminenspital a posléze byl jmenován mimořádným profesorem patologie. Současně publikoval vědecké práce a intenzivně se věnoval výzkumu. Do tohoto období spadá jeho práce, v níž definitivně prokázal, že obrna je nakažlivá nemoc způsobená poliovirem a položil tak základy očkování proti dětské obrně.

V roce 1901 zveřejnil ve „Vídeňském klinickém týdeníku“ svou zásadní práci o existenci tří krevních skupin – A, B a O (k čemuž později přibyla skupina AB). Za tento průlomový objev mu byla v roce 1930 udělena Nobelova cena v oboru fyziologie a lékařství.

Výzkum krevních skupin mu otevřel dveře k dalšímu revolučnímu objevu v oblasti krevních transfúzí. Zjednodušeně řečeno Landsteiner zjistil, že transfuze krve prováděná mezi osobami různých krevních skupin (což bylo do té doby běžné) vede ke zkáze krevních buněk a tudíž k zákonité smrti. V případě osob se stejnou krevní skupinou jde naopak o bezpečný léčebný postup. První krevní transfuze vycházející z tohoto principu byla úspěšně provedena v roce 1907 v Nemocnici Mount Sinai v New Yorku. Počet životů zachráněných díky Landsteinerově průlomovému zjištění je tudíž nezměrný.

V roce 1922 se s manželkou a synem vystěhoval do USA, kde přijal místo na Rockefellerově institutu v New Yorku. V roce 1937 zde společně se svými studenty Philipem Levinem a Alexandrem Solomonem Wienerem odhalil a vědecky popsal faktor Rhesus (Rh-faktor), čímž završil svůj průkopnický výzkum krevních skupin. V bádání pokračoval dál – především v bakteriologii a pod vlivem nádorového onemocnění své ženy také v onkologii.

Kromě již zmíněné Nobelovy ceny v oboru fyziologie a medicíny mu byla udělena řada dalších vysokých vědeckých vyznamenání a čestných doktorátů mnoha univerzit – s výjimkou univerzity vídeňské, na jejímž nádvoří má alespoň pamětní desku. Vynahradili mu to astronomové, kteří po něm pojmenovali kráter „Landsteiner“ na přivrácené straně Měsíce.

Ačkoliv Landsteiner získal americké občanství, po celý život se cítil Evropanem. Dle svědectví svých studentů však tento energický muž s uhrančivýma očima promluvil německy jen ve chvílích rozčilení. Byl vynikajícím pianistou a vášnivým milovníkem detektivek. Ty ovšem četl zásadně potají protože měl za to, že tento žánr je „pod jeho úrovní.“ Ve věku 75 let podlehl ve své laboratoři v Rockefellerově institutu srdečnímu infarktu.

148. výročí narození Karla Landsteinera si připomněla také společnost Google a věnovala mu tohle animované video.

D.T. podle zahr. tisku

Sdílet:

One Response to “K výročí Karla Landsteinera, objevitele krevních skupin a zakladatele transfuzní medicíny”

  1. Vintíř napsal:

    Po Googlu si vzpomněly i ŽL na krevní skupiny. D.T. se podařilo napsat úžasně zajímavý článek.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com