Gita Zbavitelová: U Palestinců se zhoršuje bezpečnostní situace a sílí boj o nástupnictví
V palestinských uprchlických táborech na Západním břehu Jordánu roste anarchie a jejich obyvatelé žijí ve stále větším strachu o svou bezpečnost. Samosprávě se nedaří udržet pořádek zejména v Nábulusu, Qalandiji u Ramalláhu a v Dženínu. V táborech působí řada ozbrojených skupin, které spolu soupeří o moc, přibývá incidentů a palestinské bezpečnostní složky se raději vyhýbají konfrontaci.
Zhoršující se bezpečnost souvisí s rozpory ve vládním hnutí Fatáh předsedy samosprávy Mahmúda Abbáse a sílí mocenský boj mezi jednotlivými frakcemi. Nejméně jsou s vedením spokojeni bývalí členové ozbrojeného křídla Fatáhu Brigády mučedníků od Al-Aqsá, které bylo pod tlakem Izraele a mezinárodního společenství před několika lety oficiálně zrušeno. Obviňují samosprávu, že je hodila přes palubu a nezajistila jim práci a příjem, nestará se o špatné životní podmínky v táborech, investuje peníze jen do velkých měst a jejím představitelům záleží jen na vlastním bohatství, které hromadí rozkrádáním mezinárodní finanční pomoci a přijímání úplatků. Nespokojenost je podle palestinských zdrojů tak silná, že se hovoří o intifádě proti samosprávě.
V květnu neznámí ozbrojenci odcizili za bílého dne policejní auto přímo před stanicí v centru Ramalláhu a minulý týden unesli služební vůz ministra sociálních věcí. Už podruhé v posledních měsících někdo ostřeloval policejní služebnu ve vesnici Jamún. V dubnu došlo k ostré přestřelce v Dženínu, když se palestinské bezpečnostní složky snažily zatknout hledaného člena místního klanu. Uprchlické tábory okolo Nábulusu ovládá zhruba deset gangů Fatáhu, které terorizují bohaté rodiny i prominentní osobnosti ve městě. V březnu aktivisté v Nábulusu zavřeli školy a zablokovali ulice a v nedalekém táboře Askár vyhlásili stávku na protest proti přehlížení špatných podmínek samosprávou. Před deseti dny zaútočili neznámí muži na řecký pravoslavný klášter ve městě a pokusili se napadnout i jeho představeného. V ulicích i okolí Nábulusu se denně střílí a nedávno ozbrojenci ostřelovali i dům bývalého starosty a vysokého představitele Fatáhu Ghasana Šak‘á. Ten později prohlásil, že bezpečnostní situace na Západním břehu je horší než v pásmu Gazy pod vládou Hamásu.
Někteří členové vedení samosprávy tvrdí, že útoky nejsou spontánní, ale řídí je Muhammad Dahlán, někdejší vlivný bezpečnostní šéf Fatáhu v pásmu Gazy. Mahmúd Abbás ho považuje za svého největšího nepřítele a politického soupeře, a aby se ho zbavil, dal mu zmrazit část majetku, nechal ho vyloučit z hnutí a odsoudit v nepřítomnosti za údajnou pomluvu ke dvěma letům vězení. Dahlán teď žije ve Spojených arabských emirátech. Abbás je přesvědčen, že ho chce nahradit ve funkci předsedy samosprávy a financuje gangy v táborech, aby si vybudoval mocenskou základnu.
K všeobecnému chaosu přispívá i boj v řadách Fatáhu o nástupnictví. Abbásovi je 81 let a není zdráv a všichni se připravují na jeho odchod. Abbás se o něm občas zmíní některému zahraničními politikovi, ale veřejně jej nikdy neoznámil. Nahlas se o něm proto nemluví ani neprobíhá otevřená soutěž – každý, kdo je podezříván z touhy po nejvyšší funkci, dopadne špatně. Neoficiálně se však o možných nástupcích hovoří – patří k nim hlavní vyjednavač Saíb Irikát, bývalý velitel bezpečnostních složek Džibríl Radžúb, ředitel zpravodajské služby Madžíd Farádž, člen ústředního výboru Fatáhu Muhammad Štajá a populární Marwán Barghutí. Ten si však v Izraeli odpykává několik doživotních trestů za teroristické útoky a nikdy nebude propuštěn.
Abbás má největší strach z Dahlána. Toho by zřejmě v čele samosprávy rád viděl i nový izraelský ministr obrany Avigdor Liberman, který se s ním před dvěma lety dokonce sešel v Ženevě. Podle některých zdrojů se mu snaží připravit podmínky k návratu, protože Dahlán by podle něj jako jediný dokázal udržet bezpečnost a pořádek. Začátkem června měl Abbás roztržku se Spojenými arabskými emiráty, kde Dahlán dělá bezpečnostního poradce korunnímu princi Abú Zabí. Abbásovu nelibost vyvolala i zpráva o schůzce Dahlána s představiteli Jordánska a informace, že Jordánsko, emiráty a Egypt počítají s jeho návratem na Západní břeh a převzetím nejvyšší funkce. Všechny tři země jsou údajně přesvědčeny, že Abbás už není schopen vládnout a měl by odstoupit. Byl ostatně zvolen na čtyři roky a u moci je už jedenáctý.
Napětí a nejistota uvnitř Fatáhu k bezpečnostní situaci na Západním břehu nepřispívají. V hnutí převládá názor, že po Abbásově odstoupení nebo smrti vypukne chaos, a tak členové nakupují zbraně. Podle nich žádné volby nebudou, protože Hamás je v Gaze nepovolí. Abbásova nástupce tak bude nejspíš vybírat Fatáh, ale také možná vypukne nelítostný boj o moc nad jednotlivými částmi palestinského území. Západní břeh by se tak mohl i rozpadnout.
Gita Zbavitelová, ČRo
