Podle nového občanského zákoníku se církevní sňatek uzavírá před osobou pověřenou oprávněnou církví nebo náboženskou společností. Židovské svatby by se tedy měly konat podle vnitřních předpisů Federace židovských církví (FŽO), která je střechovou organizací židovských obcí v Česku. Občanský zákoník uvádí, že byl-li uzavřen církevní sňatek, je oddávající povinen do tří pracovních dnů od uzavření manželství doručit matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu bylo manželství uzavřeno, protokol o uzavření manželství s uvedením skutečností podle jiného právního předpisu. Snoubenci musí před svatbou předložit oddávajícímu osvědčení splnění zákonem stanovených podmínek pro uzavření manželství, které vydává místně příslušná matrika. Určení osob, které mají vykonávat svatby, je však věcí církví a náboženský společností.
Vedení FŽO připravilo vnitřní předpis a předalo jej matričním úřadům. Tento dokument však nebyl schválen Radou FŽO, která je nejvyšším orgánem židovských obcí a přidružených organizací. Její členové na posledním zasedání ve středu 22. června protestovali proti pravidlům, která omezují svébytnost jednotlivých obcí. Dle informací ŽL nebylo přijato žádné usnesení, ale věc by měla být projednána na příštím zasedání Rady FŽO po Vysokých svátcích.
Dokument FŽO, který byla zaslán Ministerstvu vnitra, uvádí: „Pokud má židovská obec rabína, je oprávněn z titulu své funkce provádět státem uznávané svatební obřady. Žádost o uskutečnění obřadu a zapsání do matriky musí být podána v souladu s právními předpisy v místě konání obřadu a musí být podpořena vrchním rabínem FŽO, v případě, že má obec rabína jiného směru nežli vrchní rabín, předsedou FŽO po konzultaci s vrchním rabínem.“ Některým kritikům tohoto usnesení se nelíbí, že je role vykonávat svatby automaticky svěřována rabínům, což nevychází ze židovské tradice. Dalším se zdá být nevhodné, že není tato pravomoc přenechána v autonomní režii obcím, aby v této věci rozhodly jako např. v případě přijímaní členů. Jsou i tací, kteří se pozastavují nad tím, že by vrchní rabín Karol Sidon měl mít kompetence ve věci svateb, když doposud nemá dořešen náboženský rozvod.
Dále vedení FŽO rozhodlo, že rabín židovské obce může svatbu provádět jen v hranicích působnosti své obce. Pokud by si snoubenci a jejich rodiny přáli mít svatbu mimo tyto hranice, pak k tomu musí být souhlas vrchního rabína nebo případně předsedy FŽO, pokud jde o směr judaismu, který vrchní rabín nereprezentuje. Kritikové vidí v tomto nařízení jen zbytečnou obstrukci, která opět omezuje náboženskou pluralitu v rámci Česka. Zastánci liberálního směru se pak domnívají, že by např. Praha mohla být pro jejich svatby zapovězena.
Bude jistě dobré, když se Rada FŽO k tématu vrátí, aby jednotlivé obce dostaly slovo. Na druhou stranu jsou židovské svatby místních v Česku vzácností, proto by FŽO mohla přinejmenším stejnou energii věnovat i problematice možného rozvoje obcí.