Gita Zbavitelová: Mahmúd Abbás byl agentem KGB
Izraelská televize zveřejnila poznatek, že předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás byl v osmdesátých letech agentem sovětské KGB. Důkazy se našly v archivu, který v roce 1992 propašoval z bývalého Sovětského svazu do Británie archivář KGB Vasilij Mitrochin. Vloni pak byly dokumenty zpřístupněny vědcům. Vysvítá z nich, že Mahmúd Abbás měl přezdívku Krotov, „krtek“ a v roce 1983 působil jako agent KGB v Damašku. Z materiálů není jasné, zda pro sovětskou tajnou službu pracoval i předtím a potom. Abbásovým řídícím důstojníkem v Damašku byl Michail Bogdanov, který je dnes zmocněncem Vladimira Putina pro Blízký východ.
Palestinci nařčení odmítli jako „očerňovací kampaň“, ale zpráva zapadá do palestinské minulosti a odpovídá dřívějším zpravodajským informacím. Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let studoval Abbás v Sovětském svazu a napsal tam i svou doktorskou disertaci s názvem „Tajné vztahy mezi německými nacisty a sionisty“, která sionisty obviňuje z kolaborace a tvrdí, že nacisté zabili jeden, a ne šest milionů Židů.
Mitrochinovy poznámky patří k nejpodrobnějším informacím, jaké kdy Západ o sovětských tajných operacích získal. Uvádějí více než tisíc jmen agentů a kromě jiného odhalují, že KGB v sedmdesátých letech naverbovala i další palestinské představitele, včetně předsedy Lidové fronty pro osvobození Palestiny Wádího Haddáda, a poskytovala peníze a zbraně skupinám, které bojovaly proti Izraeli.
Informace se také shodují s detaily od dalšího zběha, generála tajné služby a šéfa rozvědky Rumunska Iona Mihaie Pacepy, nejvýše postaveného dezertéra ze sovětského bloku, který v roce 1978 získal azyl ve Spojených státech. Podle něj s KGB i s rumunskou bezpečnostní službou úzce spolupracoval i palestinský předák Jásir Arafat a KGB cvičila členy jeho Organizace pro osvobození Palestiny (OOP). Cvičiště a střelnice palestinských teroristů byly i v Československu, včetně Prahy, jak je dnes už známo.
Podle Pacepy měl Sovětský svaz na svědomí destabilizaci celého Blízkého východu. Sověti se v roce 1972 rozhodli obrátit celý islámský svět proti Izraeli a Spojeným státům, protože „vždycky považovali antisemitismus a antiimperialismus za bohatý zdroj antiamerikanismu“. Koncem šedesátých let „vymysleli“ i novou formu boje proti Izraeli – terorismus. Pacepa také jmenoval dlouhou řadu útoků, které KGB sponzorovala. Kromě jiných k nim patřil atentát na Ben-Gurionově letišti v Tel Avivu v roce 1972, na telavivský hotel o tři roky později nebo na civilisty v Jeruzalémě v roce 1978 – jen tyto tři akce si vyžádaly 62 mrtvých. KGB podporovala i první intifádu, jejíž teroristické útoky připravily o život 160 Izraelců. Navrhla také únosy letadel – podle Pacepy se k tomuto nápadu hrdě hlásil generál KGB Alexander Sacharovskij. Jen v roce 1969 unesla OOP 82 letadel na celém světě.
KGB přišla i s názvem „palestinský lid“ pro Araby žijící před vznikem Izraele v britské mandátní Palestině, kteří – jak svého času potvrdil syrský prezident Háfiz Asad – si do té doby říkali „občané Velké Sýrie“. „Palestinský lid“ se poprvé objevil v roce 1964 v preambuli nově vzniklé Organizace pro osvobození Palestiny, která byla rovněž výtvorem Sovětů. Ti v šedesátých a sedmdesátých letech zakládali osvobozenecká hnutí po celém světě, včetně Revolučních ozbrojených sil Kolumbie s pomocí Fidela Castra nebo Národní osvobozenecké armády Bolívie za asistence Che Guevary.
Podle Pacepy byla tehdy největší a nejbohatší teroristickou skupinou na světě OOP a Arafat byl na KGB a satelitních státech sovětského bloku zcela závislý, pokud šlo o zbraně, peníze, výcvik, logistickou podporu i řízení. KGB také padělala Arafatův rodný list a změnila mu místo narození z Káhiry na Jeruzalém. Udělala z něj zaníceného marxistu, vycvičila ho a pomohla mu vyvinout propagandistickou taktiku, která prezentovala Palestince jako utlačovaný lid bez domova. S pomocí KGB se stal Arafat otcem moderního terorismu. Ještě dál podle Pacepy posunul Arafatovu strategii Leonid Brežněv, který navrhl, aby se Arafat oficiálně zřekl násilí, a získal si tak západní svět. I tato taktika skvěle fungovala a udělala z Arafata jednoho z nejúspěšnějších agentů KGB – přinesla mu miliardy dolarů i Nobelovu cenu míru.
Gita Zbavitelová, ČRo
To je jen malá ukázka toho, co obnáší politika, touha po moci.
Avšak žádné iluze – to co se zde popisuje ještě v horším dělají nejen Rusové, kteří například u nás mají nejpočetnější „diplomatický sbor“.
USA je zářným příkladem „demokratických“ vztahů s celým světem.
Čína je také nezanedbatelný hráč se všemi svými úsměvnými postoji.
Německo je na tom nejlépe, protože naše kolaborantská vláda sama dá EU i navzdory fašizujícímu diktátu Německa vše tak, jak si přeje…