Novinky ze života komunity

Jan Fingerland: Pět Peresových P

330px-shimon_peres_by_david_shankboneKomentátor Českého rozhlasu a blízkovýchodní expert Jan Fingerland se na vlnách Českého rozhlasu Plus v pořadu Názory a argumenty ohlíží za životem Šimona Perese, jenž byl dnes za účasti 70 státních delegací pohřben na Herzlově hoře v Jeruzalémě. Text přetiskujeme.

_________________________________________

Svých pět P by měli mít i státníci. Zemřelý izraelský exprezident Šimon Peres měl možná více než jen pět dobrých vlastností a některé stojí za to připomenout.

Peres byl v prvním řadě patriot. Byl ovšem vlastencem zvláštního druhu. Dokázal v sobě spojit politika, který se nesmírně zasloužil o obranyschopnost Izraele, s člověkem, který usiluje o mír. První část svého veřejného působení zasvětil tomu, aby vybavil izraelskou armádu potřebnými, ale těžko dostupnými zbraněmi, podle některých názorů i jadernými. Zejména druhou půli života pak věnoval pokusům o dohodu s nepřáteli. Svědčí o tom nejen Nobelova cena míru, kterou dostal v roce 1993, ale i řada jiných aktivit předtím i potom. Nikdy nepřestal propagovat dohodu s Palestinci i ostatními Araby.

Jiným symbolickým P by mohlo být to, jaký dokázal být partner. Nemíníme tím celoživotní krásný vztah k jeho ženě Soně, ale spíše Peresovu schopnost komunikovat s jinými lidmi. Dokázal navazovat vztah se svými odpůrci a třeba i změnit jejich mínění, ať to byl jeho stranický kolega a soupeř Rabin, nebo třeba palestinský vůdce Arafat. Peres byl klíčovým hráčem v 80. letech, kdy se Izrael ocitl v tísnivé vojenské i ekonomické situaci a zemi vládla velká koalice, jíž podle dohody střídavě vedli zástupci pravice i levice. Peres také po celoživotním soupeření s Arielem Šaronem vytvořil společnou politickou stranu, aby dosáhl cílů, které považoval za důležité.

Přesto byl také osoba polarizující. Vždy byl mnohem lépe přijímán v zahraničí než doma. Mnozí Izraelci mu vyčítali ctižádost a politický pragmatismus. Teprve v závěrečné fázi jeho života se z něj stal politik, který nevyvolával u izraelské pravice, ale i části levice nepřátelské reakce. Stal se z něj prototypický prezident a tak trochu patron své země. Byl skutečným doyenem izraelské politiky a vlastně posledním z lidí, kteří stáli u zakládání státu před necelými sedmdesáti lety.

Šimon Peres byl také prorok svého druhu. Nejen v otázkách mírových jednání a územních ústupků, ale i v řadě jiných ohledů. Dříve než ostatní politici pochopil, že jeho země, bez zásob ropy a plynu, musí hledat prosperitu ve vědě a inovacích. A také v tomto ohledu podnikl kroky, které se zúročily dávno poté. Mimo jiné také hluboko v 90. letech začal propagovat internet a byl prý jedním z prvních politiků na světě, který si založil svou vlastní stránku. Byl vlastně ztělesněním jednoho z hlavních motorů izraelského úspěchu, který spočívá v přesvědčení, že má smysl usilovat o zdánlivě nemožné věci. Jeho snem proto bylo rozšířit tento sen na další země v okolí a udělat z Blízkého východu zónu inovací, prosperity a spolupráce.

Šimon Peres, patriot, partner, polarizující pragmatik a prorok, prožil dlouhý život a zemřel po krátké nemoci ve spánku. Platí o něm to, co se píše o některých mužích a ženách v Bibli: zemřel stár, sytý dnů.

 

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com