Jeruzalém: Archeologové našli místo, kde před 2000 lety Římané zbořili hradby města
Josephus Flavius, římská busta z 1. stol. n.l.
Izraelští archeologové objevili místo, kde římská armáda v litém boji se židovskými obránci Jeruzaléma prorazila tzv. třetí městskou zeď a otevřela si tak cestu ke zničení Druhého chrámu a posléze dobytí celého hlavního města Židů. Stalo se tak na podzim roku 70 n.l. a znamenalo to definitivní potlačení celonárodního židovského povstání proti Římu, označovaného též jako „první židovská válka“. Ta vypukla právě v Jeruzalémě roku 66 n.l.
Podle tiskového prohlášení Izraelského památkového úřadu byl tento „fascinující“ objev učiněn během archeologického průzkumu v lokalitě, kde se připravuje výstavba nového kampusu Akademie umění a dizajnu Bezalel ve čtvrti známé jako Ruský dvůr (Migraš ha-Rusim) v centrální části Jeruzaléma. Archeologové zde nalezly zbytky věže oklopené kameny a balvany, které Římané vrhali z obléhacích strojů (katapultů) na židovské bojovníky bránící hradby města ze strážních věží. Mezitím se další římské jednotky, jimž velel pozdější římský císař Titus, přiblížily k hradbám s beranidly a definitivně prolomily oslabenou obranu města.
Anglické vydání díla Josepha Flavia z roku 1602
O identitě třetí jeruzalémské zdi a potažmo o hranicích Jeruzaléma v předvečer jeho dobytí Římany debatovali odborníci již od počátku 20. století. Teprve současný nález přináší jednoznačný důkaz o její existenci a zároveň potvrzuje pravdivost slov židovského historika a spisovatele Josepha Flavia (cca. 37/38 n.l. – 100 n.l.). Ten se bojů o Jeruzalém zúčastnil jako očitý svědek a celou událost podrobně vylíčil ve svém slavném díle „Židovská válka“. Podle Josepha Flavia se třetí zeď táhla od věže Hipikus (totožná s dnešní Davidovou věží) na sever k mohutné věži Psefin. Poté se měla stáčet na východ a vést až k hrobce královny Heleny (dnešní Hrobka králů ve východním Jeruzalémě). Výstavba třetí zdi byla započata za krále Agripy I., ten však nechal posléze práce zastavit ze strachu, že by si tím mohl přivolat hněv císaře Claudia. Dokončena byla až o dvě staletí později obránci Jeruzaléma v rámci příprav na velké židovské povstání.
O městských hradbách včetně třetí zdi se zmiňuje rovněž německý židovský spisovatel Lion Feuchtwanger (1884-1958) v první části své historické románové trilogie Josephus Flavius – Židovská válka (1932): „Princ (Titus) vidí krásu města. Zároveň vidí zrakem vojáka jeho nedostupnost. Na třech stranách rokle. Kolem dokola obrovská zeď. A až bude ztečena tahle, má předměstí druhou zeď a Horní město třetí; a chrám na vysokém, příkrém pahorku a Horní město na svém jsou opět dvě další pevnosti…. Ale tady jsou zdi a tvrze nejpevnější. Nepokořeně, zpupně vzhlíží k němu město. Naplňuje ho stále nespoutanější touha proklestit si těmito širokými, vzdornými paláci ohněm a železem cestu do lůna nepoddajného města.“ (Přeložil Valter Feldstein)
Objev izraelských archeologů bude oficiálně prezentován na konferenci pořádané Hebrejskou univerzitou v Jeruzalémě koncem října. Prohlášení Izraelského památkového úřadu přichází přibližně týden poté, co členské státy UNESCO schválily rezoluci s názvem „Okupovaná Palestina“, která zpochybňuje historickou vazbu židovského státu na jeruzalémské staré město.
D.T.
…tvář Josefa Flavia je možno zahlédnout každou chvíli v nějakém evropském či americkém městě. Znamená to víc, než dochované dílo. Znamená to, že naše válka byla úspěšná v tom, že žijeme a budeme žít, zatímco Imperium Romanum je minulostí.
Diky, Josephus Flavius se i dnes cte jako vzrusujici dokument doby…