Zuzka Podmelová dnes slaví 95 let
Laskavou paní Zuzanu Podmelovou znám od roku 1989. Tehdy jsem se seznámila i s jejím manželem,učitelem esperanta a literatury,autorem učebnice esperanta, básníkem Ladislavem Podmele, uměleckým jménem Jiří Karen. Tehdy Zuzanka již neučila jazyky (ovládala skvěle německy, anglicky, rusky, francouzsky) a literaturu na gymnáziu. Po manželově úmrtí vydala knížku jeho básní. Byla průvodkyní v Židovském muzeu (ŽM) a později ve Staronové synagoze. Časem její talent vyprávění a umění upoutat posluchače objevili pracovníci Vzdělávacího střediska ŽM. Využili jejích znalostí v projektu pracovních dílen, kdy přednášela učitelům o holokaustu. Vlastně nejen učitelům, také dětem. Přála bych vám slyšet ji, jak dokázala zaujmout výběrem vyprávění příběhů z vlastní zkušenosti z té hrozné doby, a přitom děti neděsit, ale ukončit příběhy pozitivně. Asi se v tom projevovala její zkušenost z německé okupace, kdy byla vězněna v Terezínském ghettu, kde pracovala jako vychovatelka v jednom z dětských haimů.
Byla a zůstala dodnes, kdy slaví 95. narozeniny, plná zájmu o druhé. Mnohým se snažila pomáhat svou prací, ale i finančně. Jak vím, podporovala před časem ve skromnosti pravidelně dvě potřebné rodiny finančně. Samozřejmě, že to vím od obdarovaných, ne od ní.
Zúčastnila se zakládání WIZO. Podporovala všemožně svou účastí, svými nebojácnými vystoupeními, dary činnost Sdružení židovských odbojářů a vojáků. Pomáhala se zakládáním spolku Ukrývaných dětí-Hidden Child v ČSR . Dokud ještě nebylo založeno sociální oddělení ŽOP v současné podobě a rozsahu, navštěvovala pilně nemocné a opuštěné Židy, nosila jim nákupy, sondovala, co by od obce potřebovali a informovala o tom další dobrovolníky. Snažila se pomáhat, i když sama měla vážně poškozené zdraví.
V posledních letech tvořila se svým přítelem JUDr. Milošem Kocmanem, který předloni zemřel, nerozlučnou dvojici, která vyzařovala optimismem.
Letos dostane k pětadevadesátinám milý dárek. Do nemocnice ji přijde navštívit pěvecký soubor Rimon při Židovské liberální unii, aby jí zazpíval židovské písně. Věříme, spolu s ostatními jejími přáteli, že jí, znovu tak, jako jindy, přinesou radost.
Eva B.
