Židovská komunita v Soluni, druhém největším řeckém městě, dostala konečně zelenou pro výstavbu dlouho plánovaného Muzea holocaustu. Projektový záměr byl ohlášen již před třemi roky soluňským starostou Yannisem Boutarisem.
„Projekt výstavby muzea byl schválen radnicí a bude spolufinancován německou vládou a řeckou nadací rejdaře Stavrose Niarchose“, upřesnil agentuře AFP předseda soluňské židovské obce David Saltiel. Má za to, že muzeum přiláká mnoho domácích a zejména zahraničních návštěvníků, kteří se budou chtít dovědět více o pětisetleté sefardské historii města.
Stavební práce na projektu mají být zahájeny koncem roku 2017 a ukončeny do tří let. Celkové náklady jsou stanoveny na 22 milionů EUR, z čehož 10 miliony EUR přispěje německá vláda. Muzeum vyroste na pozemku poskytnutém Řeckou národní železniční společností Gaiose v západní části Soluně poblíž někdejšího nádraží, odkud vyjížděly vlakové transporty do koncentračních táborů. Zařadí se tak do skupiny obdobných evropských památníků šoa nacházejících se v místech, odkud byli Židé deportováni na smrt, jakými jsou např. Muzeum holocaustu v Miláně či v belgickém městě Mechelen. Snad k nim jednoho dne přibude i Památník šoa na pražském nádraží Bubny.
Úkolem zničit prosperující a početnou židovskou komunitu v Soluni byl koncem roku 1942 pověřen Rakušan Alois Brunner, pravá ruka jednoho z architektů holocaustu Adolfa Eichmanna. Do Soluni dorazil začátkem února 1943 a během několika málo měsíců deportovali jeho lidé do Osvětimi na 49000 lidí, tj. 90 % všech Židů odvlečených z Řecka do koncentračních táborů. Přibližně 96% z padesátitisícové soluňské židovské komunity bylo zavražděno. Dnes zde žije už jen okolo 1000 židovských obyvatel. Začátkem letošního roku se v mezinárodním tisku objevila zpráva, že Brunner, jeden z nejhledanějších válečných zločinců, zemřel v roce 2001 v Sýrii. Tato zpráva sice ještě nebyla ověřena, faktem ale je, že ještě v 90-tých letech žil v Damašku, kde léta pracoval jako poradce syrských tajných služeb.
Podle zahr. zdrojů