Židé v Chorvatsku se nezúčastní státní připomínky Dne obětí šoa
Ustašovské milice nad masovým hrobem, Wikipedia
Zástupci židovské komunity v Chorvatsku oznámili, že se ani letos nezúčastní oficiální státní ceremonie při příležitosti Dne památky obětí holocaustu. Na pietní akci, která má proběhnout 27. ledna v záhřebském parlamentu, tak budou představitelé místních Židů chybět již druhým rokem v řadě. Obviňují totiž oficiální úřady z bagatelizace zločinů napáchaných brutálním ustašovským režimem během Druhé světové války.
Bezprostředním důvodem letošní absence židovských představitelů je pamětní deska, kterou před třemi měsíci odhalili veteráni chorvatské války za nezávislost let 1991-1995 ve městě Jasenovac na počest svých padlých spolubojovníků. Na desce se objevila i slova převzatá z pozdravu běžně užívaného příslušníky ustašovců, kteří mají na svědomí desítky tisíc Židů, Srbů, Romů a chorvatských antifašistů zavražděných v letech 1941-1945 zejména v koncentračním táboře Jasenovac.
Komplex koncentračních, resp. vyhlazovacích táborů Jasenovac I.-IV., nazývaný také „Jugoslávskou Osvětimí“, vznikl v době hrůzovlády chorvatských ustašovců pod německou patronací. Podle pamětníků i historiků se vyznačoval nevýslovnou krutostí také proto, že funkci dozorců zde zastávali sadisté, jejichž nasazení ve válečných operacích by bylo bývalo pro režim nebezpečné. Velitele tábora Vjekoslava „Makse“ Luburiće označil Simon Wiesenthal za největšího vraha II. světové války.
Pomník obětem v koncentračním táboře Jasenovac, Chorvatsko, Wikipedia
„Rozhodnutí [nezúčastnit se] jsme učinili na základě reakce vlády, parlamentu a prezidenta. Problémem není pouze pamětní deska v Jasenovaci obsahující pozdrav ustašovců, ale relativizace všeho, co s holocaustem souvisí,“ vysvětlil státní tiskové agentuře „Hina“ Ognjen Kraus, předseda chorvatské židovské komunitě, která dnes čítá na 1500 členů.
Středopravicový chorvatský premiér Andrej Plenkovic minulý měsíc sice navrhl ustavit komisi, která by právně regulovala používání symbolů minulých totalitních režimů, Kraus však toto gesto zavrhl. „Jsou-li hákové kříže a ustašovské symboly kladeny na roveň komunistické rudé hvězdě, o čem pak vlastně mluvíme? Chceme revidovat dějiny? Ustavit komisi, která nám bude vykládat, co byla II. světová válka?“
Současná chorvatská společnost je v přístupu k nacistické kolaborační i komunistické minulosti své země rozdělena. Část občanů se pozastavuje nad lhostejností úřadů vůči opět se vynořujícím projevům ustašovského extrémismu, zatímco další část kritizuje nedostatečné odsouzení zločinů komunismu.
Chorvatští Židé i Srbové rovněž požadují důkladnější vzdělávací programy o historii ustašovského režimu pro školy.
Podle zahr. zdrojů
Je pravda, že ustasovske tradice jsou v Chorvatsku stále populární. Zajímalo by mne, co v této věci dělá EU.