Novinky ze života komunity

Španělé bez vlasti. Před 525 lety byli vypovězeni Židé ze Španělska

Dekret o vypovězení Židů ze Španělska

Před 525 lety, 31. března 1492, podepsali španělský král Ferdinand II. Aragonský a královna Isabela Kastilská dekret o vypovězení Židů ze Španělska. Pět set poté se král Juan Carlos omluvil v roce 1992 za tuto „historickou nespravedlnost“, jak ji nazval. Odhaduje se, že katoličtí králové Fernando Aragonský a Isabela Kastilská vyhnali ze země na sto tisíc Židů a ostatní byly přinuceni konvertovat ke křesťanství. Potomci vypovězenců žijí roztroušení po světě a někteří si uchovali jazyk, kterým mluvili jejich předci ve středověkém Španělsku. Před vyhnáním žili Židé na Pyrenejském poloostrově tisíc pět set let a v patnáctého století jich odhadem bylo na tři sta tisíc. Byla to tehdy největší židovská komunita na světě.

Téměř po celé XX. století se objevovaly snahy umožnit těmto Židům návrat do vlasti jejich prapředků. Nejznámější jsou počiny některých španělských konzulárních úředníků zachránit je ze spárů nacistického Německa poskytováním španělských pasů. Po válce i diktátor Francisco Franco pochopil, že by mohl v očích světové veřejnosti vypadat přijatelněji, když se bude pasovat na ochránce Židů za druhé světové války, a to se mu v očích mnohých podařilo. Generalisimus Franco nebyl, podobně jako duce Mussolini, po většinu svého života aktivním antisemitou. Odhaduje se, že koncem minulého století žilo v Sefarad (hebrejské pojmenování Španělska) 40 až 50 tisíc Židů.

Když v novém tisíciletí postihla svět recese, jež se obzvlášť těžce projevila na Pyrenejském poloostrově, začala se španělská vláda hlouběji zajímat o sefardské Židy, kteří se po staletí považovali za Španěle bez vlasti. Nejednalo se už pouze o omluvu; vládní snaha byla umožnit jim návrat do staré vlasti a snad i do domovů, jejichž klíče někteří Sefardští opatrovali jako památku na šťastné doby po půl tisíciletí. Možná se španělská vláda inspirovala ve slovech otomanského sultána, který začátkem šestnáctého století nemohl pochopit, proč katoličtí králové vyhánějí Židy ze své země, když „jsou přece výborným zdrojem bohatství“. „Ať jsou tato slova pravdivá či ne, faktem je, že sultán s radostí přijal židovské rodiny, jež se k němu obrátily o pomoc,“ konstatoval v rozhovoru pro BBC Josep Maria Estanyol, historik na universitě v Barceloně. Ještě v současné době přibližně 90% Židů v Turecku má sefardské kořeny. Mnozí z nich mluví ladino, to jest středověké židovské španělštině. Vstřícná současná vláda v Madridu pro ně zavedla rozhlasové vysílání v tomto jazyce.

Nejprve mohli sefardští Židé zažádat o občanství, pokud prokázali, že mají španělské kořeny. To nebylo jednoduché, ale nikoli nemožné. Na výzvu reagovaly stovky možná tisíce lidí, ale mnozí si to před ukončením procesu nabytí nového občanství rozmysleli. Madrid totiž požadoval, aby se noví Španělé zřekli svého dosavadního občanství. To nechtěli učinit, ať už z vůči zemi, v níž se narodili a která přijala jejich předky, nebo protože v ní mají vybudované letité zájmy.

Vláda lidoveckého premiéra Mariana Rajoye předloni schválila zákon č. 12/2015, podle něhož se navrátivší Španělé si můžou ponechat své původní občanství. Neznamená to, že by se všichni přestěhovali do staronové vlasti, ale vzhledem k historickým zkušenostem je jistě dobrým řešením mít zcela legálně dvojí občanství. Za necelé dva roky platnosti zmíněného zákona se o druhý pas přihlásily tisíce Sefardských z celého světa. Odhadem se o španělské občanství může ucházet na 150 tisíc osob. Někteří se o svých sefardských kořenech a dokonce o svém židovském původu dozvídají až poté, co se o španělské nabídce dozvěděli.

Kromě ekonomického přínosu, který si Španělé od nového zákona slibují, se objevují komentáře o nápravě křivd. A to nejen těch středověkých, ale také těch, jež by měly kompenzovat Izrael za španělskou podporu Palestincům, kterou jim Madrid projevuje na mezinárodním fóru. Je to samozřejmě nesmysl, neboť náprava křivdy se týká pouze sefardských Židů, nikoli Izreale jako celku, ale v Evropě tomu mnozí věří.

Jak to bývá, reakce sefardských Židů na zákon 12/2015 je různá. Někteří ho považují za anachronismus, jiní za akt spravedlnosti a za nápravu křivdy, další za romantické gesto. A nechybí ani ti, kteří říkají, že zákon uzavírá kruh vyhnání nebo že nabízí způsob, jak se podívat na kořeny svého rodu. Jediní, jimž se zákon vyloženě nelíbí, jsou muslimové, potomci španělských Maurů: „Byli jsme taky vyhnáni, ale Španělsko nás zpátky nezve“. Psát o nich by ale byla jiná historie.

Sdílet:

One Response to “Španělé bez vlasti. Před 525 lety byli vypovězeni Židé ze Španělska”

  1. Franta napsal:

    Díky za tohle zajímavé historické ohlédnutí. I tady žijí lidé, co odvozují svůj původ (částečně) od španělských židů.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com