V druhém dubnovém týdnu se v izraelských médiích objevila podivuhodná zpráva – rodiny palestinských teroristů, které pobírají finanční podporu samosprávy za to, že jejich příbuzní zavraždili nějakého Izraelce, požadují zvýšení příspěvků, protože jim stouply životní náklady. Dávky prý nebyly „valorizovány“ od roku 2011. Celkový objem prostředků pro teroristy a jejich rodiny však každý rok roste, přestože samospráva je pod stále větším mezinárodním tlakem, aby přestala vrahy odměňovat.
Jen vloni ze svého rozpočtu vyplatila 173 milionů dolarů více než 35 000 rodin zabitých a vězněných teroristů na Západním břehu a v pásmu Gazy. Kromě toho poskytuje pravidelné renty zhruba 5000 teroristů v izraelských věznicích, ale také jednorázovou výpomoc těm, kteří si trest odpykali a vyšli na svobodu – celkem vloni vězňové dostali 138 milionů dolarů. Samospráva tak na odměny za vraždění vydala dohromady 311 milionů dolarů.
Renty vězňů se pohybují od 364 dolarů měsíčně tomu, kdo dostal maximálně tři roky vězení, až do 3300 dolarů pro vězně odsouzeného k 30 letům a déle. Dalších 78 dolarů měsíčně pobírá pachatel útoku z Jeruzaléma a 130 dolarů izraelský Arab. Rodina každého Palestince zabitého v Izraeli při teroristickém útoku má „nárok“ na 350 dolarů měsíčně. Propuštění vězňové pak dostanou „do začátku“ velkorysý příspěvek ve výši až 50 000 dolarů podle výše odpykaného trestu. Samospráva tak udělala ze zabíjení Izraelců mnohem výnosnější „povolání“, než je jakákoli práce. I nejnižší renta pro vězněného vraha je o 40% vyšší než průměrný plat v Gaze. Učitel na Západním břehu pobírá 250 dolarů měsíčně, ale vrah Izraelce odsouzený na doživotí třináctkrát tolik. K vraždění vedou Palestince už učebnice na základních školách, které teroristy oslavují jako „mučedníky“.
Izrael financování teroristů a jejich rodin právem považuje za motivaci k vraždění a dlouho o tom přesvědčuje i štědré zahraniční dárce palestinské pomoci. V posledním půl roce se západní země konečně začaly zajímat, kam peníze jejich daňových poplatníků plynou. Británie kvůli financování teroristů vloni samosprávě zmrazila 30 milionů dolarů finančních příspěvků, celou třetinu britské pomoci. Část svých peněz přestalo vyplácet i Norsko a Německo v září poprvé připustilo, že jeho finanční výpomoc ve výši zhruba 180 milionů dolarů ročně je částečně zneužívána, a zahájilo vyšetřování.
Americký republikánský senátor Lindsey Graham předložil minulý měsíc v Kongresu návrh zákona, podle kterého by mohl Bílý dům palestinskou finanční pomoc ukončit, pokud bude samospráva teroristy financovat. Dává jí zhruba 350 milionů dolarů ročně, a s prostředky na konkrétní projekty dokonce skoro tři čtvrtě miliardy.
Také Izrael připravuje nový zákon, který by měl Kneset schválit v květnu. Umožní kabinetu, aby částku vyplácenou teroristům strhával samosprávě z celních poplatků a daní o objemu asi 125 milionů dolarů měsíčně, které pro ni vybírá.
Západní země se o osud svých peněz zajímaly už dříve, ale samospráva je před třemi lety upokojila ujištěním, že už teroristy nefinancuje. Přitom v tom nerušeně pokračovala. Zrušila speciální ministerstvo pro vězně a jeho agendu předala takzvanému Palestinskému národnímu fondu při Organizaci pro osvobození Palestiny. Ten peníze vězněným vrahům a jejich rodinám vyplácí dál – ze stejných prostředků zahraničních dárců, které mu samospráva předává. A jejich objem roste – zatímco v roce 2014 mu převedla 121 milionů dolarů, o rok později to bylo 211 milionů a letos má podle palestinských zdrojů k dispozici 250 milionů dolarů. Izrael v březnu prohlásil Palestinský národní fond za teroristickou organizaci a hodlá mu zabavit peníze i majetek.
Palestinci dostávají každý rok od mezinárodního společenství skoro jednu miliardu dolarů, což představuje skoro polovinu rozpočtu samosprávy. Letos „očekávali miliardu a čtvrt“, ale dostali jen polovinu. Deficit se tak stále prohlubuje a letos má přesáhnout jednu miliardu dolarů. Samospráva přesto věnuje až desetinu rozpočtu teroristům. Palestinská území jsou tak jedinou „zemí“ na světě, kde je vraždění oficiálním a dobře placeným povoláním.
Gita Zbavitelová, ČRo