Dvoudenní návštěva Donalda Trumpa v Izraeli a na palestinských územích byla trojnásobnou premiérou – Trump byl první americký prezident, který do Izraele přijel tak brzy po nástupu do funkce a hned při své první zahraniční cestě. Jako první prezident ve funkci také navštívil nejposvátnější místo judaismu, Zeď nářků. Za třetí pozoruhodnou událost považují izraelská média skutečnost, že Trump přiletěl ze Saúdské Arábie, a šlo tak o první přímý let z Rijádu do Tel Avivu od vzniku státu Izrael.
Jeho 28hodinový pobyt v zemi provázela bezprecedentní opatření – zajišťovalo ho přes 10 000 policistů. V době jeho návštěvy Chrámu Božího hrobu v Křesťanské čtvrti bylo uzavřené celé jeruzalémské Staré Město, všechny obchody musely mít zavřeno, a někteří obyvatelé byli dokonce dočasně vystěhováni. Prázdný musel být i Hotel krále Davida, kde Trump bydlel v apartmá s okny odolnými proti raketovému útoku.
Trump ale neoznámil žádnou převratnou novinku a pečlivě se vyhýbal všem kontroverzním tématům. K dlouho slibovanému přemístění amerického velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma nevyužil ani současných oslav opětovného sjednocení města za šestidenní války před padesáti lety. Prezident se také ani slovem nezmínil o výstavbě izraelských osad na Západním břehu a neohlásil summit, o němž se spekuluje jako o události, která by měla odstartovat mírové rozhovory. Trump se na takovém summitu údajně dohodl s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem Sísím; měl by se konat „brzy“, zřejmě v Egyptě, za účasti Netanjahua, Abbáse a zástupců Egypta, Jordánska a Saúdské Arábie, která se chce na obnově jednání přímo podílet. Pokud by tomu tak bylo, šlo by o významnou změnu, protože Saúdové se izraelsko-palestinských jednání ještě nikdy nezúčastnili.
Trump v Izraeli jen neustále opakoval, že chce obnovit mírové rozhovory a že izraelský premiér Binjamin Netanjahu a předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás jsou ochotni spolu jednat.
Izraelci i Palestinci jsou z Trumpa stále nadšení. I Mahmúd Abbás je samý úsměv a ochota. Jeho spolupracovníci tvrdí, že se „rozhodl uzavřít mírovou dohodu“. Od svého přijetí v Bílém domě začátkem května naznačuje určitou flexibilitu v otázce svých dlouhodobých předběžných podmínek obnovy jednání, například ochotu nelpět na zmrazení výstavby osad a jednat o územních výměnách. Když ho však Donald Trump v úterý navštívil v Betlémě, slyšel od Abbáse jen jeho tradiční požadavek státu s hranicemi z roku 1967 a s východním Jeruzalémem jako hlavním městem. Izraelce nicméně potěšila implicitní Trumpova kritika kontroverzního vyplácení rent vězněným teroristům palestinskou samosprávou: „Mír nemůže nikdy nastat v prostředí, které toleruje, financuje, a dokonce odměňuje násilí,“ řekl Trump Abbásovi. Byla to jeho jediná konkrétnější narážka na sporné téma.
Z Netanjahua nadšení z Trumpa přímo tryskalo, přestože se nedočkal ani přemístění americké ambasády, ani povolení k neomezené výstavbě osad na Západním břehu, v něž doufal. Uspokojení mu však přineslo Trumpovo ujištění, že Írán za prezidentovy vlády nikdy nezíská jadernou zbraň, a výslovné potvrzení vazeb Židů na Izrael a Jeruzalém.
Bílý dům dal před Trumpovým příjezdem oběma stranám najevo, že prezident od nich očekává kroky, které by vytvořily pozitivní atmosféru k obnově jednání. Izraelská vláda proto schválila několik „ekonomických ústupků“ pro Palestince. Patří k nim uvolnění restrikcí omezujících kontrolu pohybu, rozšíření průmyslových zón nebo legalizace tisíce domů postavených bez povolení. Palestinci označili opatření za bezvýznamná a je opravdu těžké si představit, že by je právě tohle přimělo ke kompromisům. Sami však žádné gesto nenabídli.
Donald Trump dodnes ani v nejmenším nenaznačil, jak chce Izrael a Palestince po tříleté pauze znovu přivést k jednacímu stolu. Je k nim ale velmi vřelý a obě strany jsou po osmi letech nevalných vztahů s Barackem Obamou přesvědčeny, že mají v Bílém domě přítele. Nechtějí si ho znepřátelit a to pro obnovu mírových rozhovorů nemusí být špatný předpoklad. Trump se podle svých poradců přijel do Izraele ujistit, že oba hlavní hráči myslí ochotu uzavřít mír vážně, a během své návštěvy několikrát zdůraznil, že to Netanjahu i Abbás vážně opravdu myslí. A Trumpův zmocněnec Jason Greenblatt se má do Izraele vrátit k jednání už v nejbližších dnech.
Jedna věc se Trumpovi přece jen podařila – izraelští i palestinští představitelé začali po dlouhém období pesimismu znova o míru mluvit.
Gita Zbavitelová, ČRo
…jde sice o akt, převážně symbolického charakteru, ale ledacos to napovídá: americká ambasáda PROZATÍM zůstává v Tel Avivu … No a pak se máme spolehnout na Američany v záležitosti eliminace íránského nukleárního programu.
V roce 2017 uplyne 120 let od 1.sionistického kongresu (Basilej 29.-31.8.1897), 100 let od Balfourovy deklarace (2.11.1917), 70 let od rezoluce 181 OSN o rozdělení Palestiny (29.11.1947)a 50 let od šestidenní války (5.-10.6.1967. Všechno významná výročí nyní doplněná Trumpovou trojnásobnou premiérou.
Írán za Trumpovy prezidentury nikdy nezíská jadernou zbraň – avšak jen pokud se o to přičiníme MY. Nikdo jiný to za nás neudělá, i když to tak vypadá a dobře se to poslouchá.
Mohlo by se totiž stát, že někdy v budoucnu by se třeba mohl z Íránu stát strategický partner americké administrativy. Musíme věřit jen sobě a Velkému Šéfovi nahoře.