Novinky ze života komunity

Karel Hvížďala: Pavel Kohn – svědek holocaustu

Redaktor Českého rozhlasu Plus Karel Hvížďala se v dnešním pořadu Názory a argumenty ohlíží za životem a dílem Pavla Kohna (14.10.1929 – 18.06.2017). Jeho příspěvek přetišťujeme:

Hluboký smutek v očích a veselá ústa pod kudrnatou hlavou, asi tak bych charakterizoval Pavla Kohna, s kterým jsem spolupracoval jako redaktor Mladého světa, když on se stal v roce 1965 v říjnu redaktorem nového časopisu Student.

Ten tehdy sídlil v Senovážné ulici v jedné velké místnosti a k dispozici měli jen jednu telefonní linku. Jako dnes se pamatuji na to, jak si ode mne Pavel objednal první text. Řekl mi: Zkus napsat o půlnoční mši v kostele u sv. Jakuba, u nás by to mohlo projít, chodí tam studenti.

Pro mě to byl signál, že původní záměr stranických a mládežnických funkcionářů ovlivňovat studenty v duchu jejich ideologie nevyšel. V redakci se objevila postupně řada zajímavých osobností: Kromě Pavla Kohna to ještě byl Petr Feldstein, později Tomáš Pěkný a Jiří Slavíček či Alexander Kramer.

Prvním šéfredaktorem se stal osvědčený funkcionář Václav Král. Pavel Kohn, který se narodil v roce 1929, bylo mu tedy 36 let, byl z celé redakce nejstarší, a proto jeho slovo mělo větší váhu než dvacetiletých studentíků.

22 let ve Svobodné Evropě

Všichni taky znali Pavlův osud: narodil se sice v Praze jako syn jednoho z šéfů továrny na výrobu překližky, ale jako Žid už od svých jedenácti let nesměl chodit do školy. V roce 1944 byl transportován z Terezína, kde jeho rodina byla od roku 1942, do koncentračního tábora v Osvětimi-Birkenau, tam přežil selekci a byl přemístěn do obce Blechhammer.

Tento láger byl po sedmi měsících v lednu 1945 evakuován a on absolvoval čtrnáctidenní pochod smrti do koncentračního tábora Gross-Rosen a odtud dál do Buchenwaldu, který byl osvobozen 11. dubna americkou armádou. Z celé rodiny přežil tuto kalvárii jediný.

A protože šikanování Židů v Čechách pokračovalo i po únorovém komunistickém puči v roce 1948, protloukal se z počátku velice těžce a s potížemi se dostal na studia dramaturgie na DAMU. Práce ve Studentu, po jeho angažmá v divadle v Karlových Varech a delší pauze, kdy nemohl sehnat práci, byla vysvobozením: měl tam na starosti kulturu, i když cenzurní tlaky snášel velice těžce.

To byl taky důvod, proč se rozhodl v roce 1967 emigrovat do Německa, kde 22 let pracoval v rozhlasové stanici Svobodná Evropa opět jako kulturní redaktor. Zřejmě při práci v redakci Studenta i v době, o které se dnes hovoří jako o oblevě, pochopil, že tehdy vládnoucí systém je nereformovatelný a srpen 1968, kdy nás okupoval Sovětský svaz, mu dal bohužel za pravdu.

S Pavlem Kohnem se redaktoři Studenta Petr Feldstein a Tomáš Pěkný setkali po roce v Mnichově v redakci Svobodné Evropy, když chystali sérii článků o této tolik proklínané stanici. Bohužel vyšlo jen první pokračování s názvem Hovory v anglické zahradě 24. července 1968, protože se kolem zveřejnění strhla velká mela: protestovaly hlavně redaktoři Literárních listů a pak už přišla okupace. Naposled vyšla v druhém vydání v Praze Pavlova kniha o křesťanském humanistovi Zámky naděje – děti Přemysla Pittra vzpomínají.

Pohřeb Pavla Kohna, který zemřel 18. června v obci Figling v Německu, bude v neděli 2. července 2017 ve 14 hodin na novém Židovském hřbitově v Praze na Olšanech.

Karel Hvížďala, ČRo Plus, Názory a argumenty
Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com