Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: Trump zjišťuje, že možná nedosáhne míru mezi Izraelem a Palestinci

Americký prezident Donald Trump po své květnové návštěvě Izraele vyslal do regionu znovu blízkovýchodního zmocněnce Jasona Greenblatta a svého zetě Jareda Kushnera, aby pokračovali ve zkoumání možností obnovy mírového procesu. Ti se s Izraelci i Palestinci před několika dny opět sešli, ale tentokrát narazili na tvrdou realitu.

Když začali jednat o konkrétních otázkách, zjistili, že jednat sice obě strany chtějí, ale žádná není ochotna slevit ze svých požadavků. Izraelský premiér Binjamin Netanjahu stojí o summit s Trumpem, Abbásem a arabskými představiteli, ale k zásadním kompromisům se moc nemá. Jeho pravicový kabinet drží pohromadě jen za cenu ústupků koaličním partnerům a ty jsou většinou v přímém rozporu s tím, co čekají Palestinci i Trump. Jestli Netanjahu omezí výstavbu osad, přijde o podporu nacionalistů a voličů z početných řad osadníků. Pokud by si měl vybrat, raději zůstane u moci, než obnoví mírový proces. Je proto ochoten přijímat jen nepříliš významná vstřícná gesta, ale i ta mají své meze. Před začátkem ramadánu vláda zmírnila omezení pohybu Palestinců, ale brzy na to musela uvolnění zrušit, když palestinští útočníci zabili v Jeruzalémě izraelskou vojačku, která se stala padesátou obětí současné vlny terorismu. Zůstala jen opatření k posílení palestinské ekonomiky, včetně rozšíření několika palestinských měst na Západním břehu, ale to samosprávě nestačí.

Od Palestinců Izrael i Trump čekají především konec podněcování k násilí, oslavování teroristů a vyplácení dávek vrahům vězněným v Izraeli a jejich rodinám. Americký ministr zahraničí Rex Tillerson dokonce před časem tvrdil Kongresu, že to samospráva slíbila. Ta to však okamžitě vyvrátila a své odmítnutí potvrdila i Greenblattovi a Kushnerovi, kteří ji k tomu opět vyzvali. Na schůzce, která byla podle palestinských zdrojů velmi nepříjemná, jim předseda samosprávy Mahmúd Abbás sdělil, že vyplácení rent je „sociální povinnost“ a jejich zastavení nepřichází v úvahu. Tyto dávky pobírá skoro čtvrtina všech obyvatel Západního břehu.

Palestinci zjevně nehodlají přestat ani s oslavováním teroristů – město Dženín zrovna v době návštěvy amerických vyjednavačů odhalilo památník strůjci masakru 22 izraelských dětí a čtyř dospělých v roce 1974. Napětí na schůzce v Ramalláhu zvýšila i výtka Greenblatta a Kushnera, že Abbás nejen neodsoudil poslední teroristický útok v Jeruzalémě, ale kritizoval izraelské vojáky, že všechny tři útočníky zastřelili. Jeho hnutí Fatah nazvalo likvidaci teroristů dokonce „válečným zločinem“. Palestince rozladila i Kushnerova neochota formulovat jasný postoj k židovským osadám. A když jim zmocněnci vytkli, že se Abbás odmítá sejít s novým americkým velvyslancem v Izraeli Davidem Friedmannem, který je znám svou podporou židovských osad, Palestinci prohlásili, že „Američané se přidali na izraelskou stranu“.

Když budou platby vězněným teroristům pokračovat, Netanjahu k jednacímu stolu neusedne. Palestinci zase očekávají, že Izrael zmrazí výstavbu židovských osad. Netanjahuova vláda by však byla nanejvýš ochotná omezit ji v některých částech Západního břehu, ale v žádném případě ve východním Jeruzalémě. Vzhledem k špatné bezpečnostní situaci na Západním břehu chce Izrael také při případných jednáních požadovat trvalou bezpečnostní kontrolu nad územím Palestiny. Na to ovšem Palestinci nikdy nepřistoupí – stejně jako na požadavek Netanjahua, aby Palestinci uznali Izrael za židovský stát a Jeruzalém zůstal nerozděleným izraelským hlavním městem. A izraelský ministr obrany Avigdor Liberman navíc prohlásil, že Izrael nikdy nepřijme ani jednoho palestinského uprchlíka.

Samospráva ale trvá na návratu zhruba čtyř milionů Palestinců a odmítá se vzdát východního Jeruzaléma jako hlavního města Palestiny i jejích hranic z roku 1967.

Trumpovým lidem tak konečně začalo docházet, jak nesplnitelný jejich úkol je. Zmocněnci poprvé po pěti měsících snažení připustili, že „dosažení míru bude nějaký čas trvat“. Londýnský panarabský deník Al-Haját dokonce napsal, že Trump zvažuje, zda se v úsilí o obnovu mírového procesu nemá přestat angažovat. Americká vláda to sice popřela, ale Kushner Al-Hajátu přiznal, že Trumpovi sepíše zprávu o izraelských a palestinských požadavcích a prezident se na jejím základě rozhodne, jestli bude o mírové rozhovory nadále usilovat, anebo oznámí, že obě strany na ně „nejsou připraveny“.

Připraveny rozhodně nejsou. Začíná být jasné, že každá z nich jen doufá, že Trump přesvědčí protistranu, aby přijala její podmínky, aniž by ustoupila od těch svých. Prezidentův sebevědomý plán vyřešit blízkovýchodní konflikt tak zřejmě dopadne stejně, jako když chtěl v osmdesátých letech „během jedné hodiny ukončit studenou válku“, jak nedávno napsala CNN. Hodlal okouzlit Michaila Gorbačova svou osobností tak, že by se Sovětský svaz vzdal jaderných zbraní. Trumpovo „kouzlo osobnosti“ však nefungovalo. A tak už dnes Trump ani neopakuje své dubnové prohlášení, že „není důvod, proč by Izrael a Palestinci nemohli uzavřít mír“, ani svůj květnový výrok, že „dosažení míru může být snadnější, než si lidé dlouhá léta mysleli“.

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com