Gita Zbavitelová: Írán zapouští kořeny v Sýrii. Izrael chce zasáhnout
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v těchto dnech oznámil, že syrský režim Bašára Asada v posledních dvou měsících zvětšil území pod svou kontrolou dvaapůlkrát a ovládá už 40% území předválečné Sýrie. V zemi se však zároveň zabydluje i Asadův spojenec Írán. Umožňuje mu to nezájem Rusů i Američanů, ale i dohoda o příměří, kterou obě velmoci vyjednaly v červenci. Ostře ji kritizoval Izrael a všemožně se jí snažil zabránit, protože zvyšuje hrozbu přítomnosti Íránu a jeho prodloužené ruky, libanonského hnutí Hizballáh, u jeho hranic. Írán pro něj představuje největší nebezpečí; chce židovský stát zničit a usiluje o jaderné zbraně.
Začátkem července proběhlo několik tajných schůzek mezi vysokými izraelskými, ruskými a americkými představiteli v jordánském Ammánu a nejmenované evropské metropoli, na kterých se projednávaly plány na zřízení syrských bezpečných zón. Částečné příměří pak oznámili prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin na summitu G20 v Hamburku. Izrael se na schůzkách pokusil vysvětlit, že rostoucí vliv Íránu v Sýrii ohrožuje nejen jeho, ale celý region. Rusko a Spojené státy mu slíbily, že jeho obavy zohlední, ale výsledná dohoda o příměří se íránskou přítomností vůbec nezabývá; obě velmoci považují za důležitější zničit Islámský stát. Pro Izrael je však mnohem nebezpečnější perspektiva, že si Írán a Hizballáh zřídí u jeho hranic základny.
Minulý týden byly také přes námitky Izraele rozmístěny dvě ruské roty vojáků z Čečenska, Ingušska a Dagestánu v syrské vesnici Tal Šam pouhých 13 kilometrů od izraelských hranic. Jeruzalém marně protestoval a žádal americkou vládu, aby tomu zabránila. Rusové případným útokům proíránských sil na Izrael bránit nebudou a nedá se to čekat ani od mírových jednotek OSN, které se mají vrátit na základnu nedaleko Kuneitry. Ještě horší situace nastala minulý týden v syrské provincii Suvajda nedaleko hranic s Izraelem a Jordánskem, odkud Hizballáh vytlačil syrské povstalce a ovládl ji. Přestože Rusové měli zajistit, že se všechny bojové síly, včetně Hizballáhu, stáhnou do vzdálenosti 40 kilometrů od izraelských hranic, neudělali to.
Trojúhelník u hranic Sýrie, Izraele a Jordánska je strategický důležitá oblast, o jejíž ovládnutí Írán dlouhodobě usiluje a kterou se před ním Izrael i Jordánsko ze všech sil snaží uchránit. Hizballáh je teď v Sýrii nejblíž hranicím těchto dvou zemí od začátku války.
Izraeli se tak začala hroutit nárazníková zóna tvořená syrskou opozicí, kterou dlouhodobě podporuje. Teď se obává, že k stejnému vývoji dojde i u Kuneitry pod Golanskými výšinami. Kdyby se tam proíránské síly uchytily, měl by Izrael nejobávanějšího nepřítele v těsné blízkosti v nepřerušovaném severovýchodním oblouku od Středozemního moře až k jižnímu konci Golan. A k tomu má na něj Hizballáh z Libanonu namířeno 100 000 raket a další vyrábí v místních podzemních továrnách.
Před rostoucím vlivem Teheránu v Sýrii varoval tento týden i ředitel zpravodajské služby Mosad Josi Kohen, podle kterého „Írán zabírá každičké místo, odkud je vytlačen Islámský stát“. Zdůraznil také, že se Teherán nevzdal plánu stát se jadernou velmocí a v reakci na nové americké sankce zvýšil výdaje na raketový program. Také 94letý bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger upozornil, že Íránci mohou získat „územní pás od Teheránu přes Bagdád až po Bejrút, který může být počátkem jejich velkého radikálního impéria“. Íránský prezident Hasan Rouhání tento týden pohrozil, že Teherán odstoupí od mezinárodní jaderné dohody, jestli proti němu Amerika přijme další sankce. A izraelská televize ukázala satelitní snímky, z kterých vyplývá, že Írán buduje u syrského středomořského města Banijas továrnu na výrobu raket. Ředitel Mosadu teď směřuje do Washingtonu, aby íránskou hrozbu dopodrobna vysvětlil americké vládě.
Izrael bude muset na nové rozložení sil reagovat stejně, jako v Sýrii brání svou bezpečnost bombardováním konvojů s vyspělými zbraněmi pro Hizballáh, likvidací vysokých velitelů hnutí i zárodků nepřátelských základen a trestá každou raketu, která dopadne na jeho území. Trvalou přítomnost proíránských sil u svých hranic si nemůže dovolit. Premiér Binjamin Netanjahu řekl jasně, že ji nikdy nepřipustí, nebude se řídit žádnými mezinárodními dohodami a bude bránit bezpečnost Izraele všemi prostředky. Zůstává na to sám, protože na Rusy ani Američany se spolehnout nemůže.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
