Ozvuky Pražského jara dolehly v srpnu 1968 až do vzdáleného Izraele. Svědčí o tom v židovském státě dodnes všeobecně známá píseň „Prague“, kterou na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa nazpíval Arik Einstein, průkopník izraelské rockové hudby a jeden z nejslavnějších izraelských umělců všech dob. Hudbu a text složil Šalom Hanoch. Píseň byla spolu s dalšími skladbami zahrnuta do alba Puzi, které vyšlo téhož roku.
Jan Schneider vysvětlil motivaci Einsteina a Hanocha, kteří neměli žádné osobní vazby k Československu, na serveru Česká pozice takto: „Byli to mladí, hrdí Izraelci, jimž to prostě nebylo jedno. Nebylo jim jedno, co se stalo v zemi, které zase nebylo jedno, co se dělo při vzniku Státu Izrael.“
Píseň sestává ze šesti slok, z nichž otiskujeme tři a refrén v překladu Judity Kellnerové:
Sen města náhle zahalil
hrozivý temný stín.
Poděšen zrudlý měsíc
popelem posypal si hlavu.
Probdělou nocí rozdrásán,
kdo trpkou bolest v srdci má,
mlčky se vzdal – bez boje:
snad navždy zbraň zůstane němá.
To zmlklé město leží tu,
jak žloutnoucí starý snímek –
dubisko hluché tlapou
je rve a šlape po něm divě.“
Refrén:
„Proč v Praze ještě nesvítá?
Do třetice poražena
Řekni, kam poděl se svátků jas?
O Praze píseň jsem snil,
že spatří zase jitra zář.“
„Prague“ v podání Arica Einsteina zde
TRAUMA NA CELÝ ZBYTEK ŽIVOTA…
Krásný příklad solidarity!!!
Odkud máte můj překlad? Nejsem básnířka a určitě existují lepší překlady. Byl to smutný den a dvacet těžkých let. Zatím – kde je konec SSSR a i vy už žijete jinak. Dr. Judita Kellner – Tauber