Čtvrteční vernisáží byla ve Slovenském institutu zahájena výstava fotografky Zuzany Mináčové, která zachycuje komunistickou propagandu na československých ulicích 70. a 80. let minulého století. Od roku 1972 pořídila Mináčová přibližně pět tisíc záběrů různých hesel na plechových panelech, výloh vyzdobených k výročím či podnikových nástěnek pro nejlepší pracovníky. „Je to takový komunistický pop-art,“ řekl na úvod výstavy syn autorky, filmový režisér Maťo Mináč. Rovněž zavzpomínal, jak při různých rodinných cestách stavěli, aby si matka mohla pořídit záběr.
Havel ve svém slavném eseji o moci bezmocných z roku 1978 píše o výzdobě ve výloze zelinářství. Mináčová na své výstavě přináší skvělý protipól tupé prezentace hesel, kdy se díky kreativnímu propojení propagandistických symbolů s reklamou režim zesměšňuje. Výloha jednoho kadeřnictví má vystaven panel o znárodnění, ale mezi fotografiemi pánských střihů je zařazen i Lenin, k němuž je přiřazena nabídka „tupého střihu“.
Výstava „Jak to bylo za komunizmu“ řekne ve zkratce a s úsměvem mnoho podstatného o naší minulosti. Doporučujeme ji všem našim čtenářům.