Nejstarší kalendáře byly lunární, protože pohyb Měsíce na obloze se dá lépe sledovat, než pohyb Slunce. Od jednoho novoluní k dalšímu nebo od úplňku k úplňku uplyne 29 dní, 12 hodin a 44 minut (plus nějaké vteřiny). Lunární kalendář má tedy měsíce, které mají 29 nebo 30 dnů. Ve starověku byl nový měsíc vyhlašován na základě pozorování.
Dnes celý svět používá solární kalendář, který má 365 dní, přestupný rok o jeden den více. Židé se nechtěli vzdát toho, že každý měsíc začíná o novoluní a na druhé straně podle bible musí být svátek Pesach, který je v měsíci nisanu, vždy na jaře, a proto si zavedli luni-solární kalendář, ve kterém jsou měsíce počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Tento kalendář se používá se především pro náboženské účely, v Izraeli se všechny svátky, i ty nenáboženské, především Den nezávislosti, slaví podle židovského neboli hebrejského kalendáře.
Nový rok (Roš ha-šana = hlava roku) začíná na podzim měsícem tišri, který má vždy 30 dní. Je to na podzim. Následují měsíce chešvan a kislev, jejichž délky jsou proměnné, mají buď 29 nebo 30 dní, je to z náboženských důvodů kvůli svátkům, aby nedošlo ke kolizi se šabatem.
Dalšími měsíci jsou tevet, ševat, adar (v přestupném roce pak následuje 2. adar = adar šeni), nisan, ijar, sivan, tamuz, av a elul.
Lunární rok s měsíci o 29 nebo 30 dnech, je o jedenáct dní kratší, než sluneční, měsíc nisan by se tak každým rokem přibližoval k zimě. Protože svátek Pesach musí vždy připadnout na začátek jara, je zaveden přestupný rok s 13 měsíci.Ten je dvakrát za sedm let nebo sedmkrát za 19 let ( pozn. DS: výpočet platí i pro pohyblivý křesťanský svátek, kterým jsou Velikonoce)
Normální židovský rok může trvat 353, 354 nebo 355 dnů.
353 – měsíce chešvan a kislev mají po 29 dnech
354 – chešvan má 29 dní, kislev 30.
355 – chešvan i kislev mají po 30 dnech
Přestupný rok může trvat 383, 384 nebo 385 dní.
V přestupném roce má měsíc adar rišon (první) 30 dní, adar šeni (druhý) 29 dní.
383 = 7 x 29 + 6 x 30 = 203 + 180 =383
384 = 7 x 30 + 6 x 29 = 210 + 174 = 384
385 = 8 x 30 + 5 x 29 = 240 + 145 = 385
5778 (ה’תשע“ח , zkracený zápis תשע“ח) má 354 dní.
Tišri 30 dní, chešvan 29, kislev 30, tevet 29, ševat 30, adar 29, nisan 30, ijar 29, sivan 30, tamuz 29, av 30, elul 29. POČET DNÍ: 6 x 30 + 6 x 29 = 180 +174 = 354 dní.
Židovské svátky
V měsíci tišri je „maraton svátků“. Jsou to:
Roš Hašana = Židovský nový rok 1.a 2. tišri
Jom Kipur = Den smíření 10.tišri
Sukot = Svátek stanů (lidově Pod zelenou) 15. – 21. tišri
Šmeni aceret = Osmý den shromáždění, 22. tišri
Simcha tora = Radost z tóry, 23. tišri v diaspoře, 22. v Izraeli, tedy shoda s Šmeni aceret.
Každý svátek má své zvláštnosti. Na Roš hašana se má jíst jablko namočené v medu, přeje se sladký nový rok. Jablko s medem má být symbolem plodnosti a hojnosti, med navíc zvyšuje imunitu organizmu.
Příchod Nového roku se neslaví bujarým veselím, je to začátek 10 dní pokání až do Jom Kipuru, kdy se rozhodne, kdo bude zapsán do Knihy života, která se na konci „dlouhého dne“ zapečetí.