Na pozvání egyptské zpravodajské služby proběhlo v Káhiře další kolo smiřování palestinských hnutí Hamás a Fatah. Zatímco však ta předchozí nepřestávala udivovat nebývalou ochotou k ústupkům, nejnovější rozhovory skončily velkým zklamáním. Obě strany se obviňují z nedostatku dobré vůle a někteří účastníci jednání očekávají krach celého procesu.
Delegace Hamásu, Fatahu a jedenácti dalších palestinských skupin se tentokrát nedohodly ani na jediném praktickém kroku. Vydaly jen prohlášení, které vyzývá předsedu palestinské samosprávy a Fatahu Mahmúda Abbáse k uspořádání voleb do konce příštího roku, ale neříká, že se na jejich uskutečnění shodly. Přitom prezidentské volby se nekonaly dvanáct let a parlamentní jedenáct.
Podle vysokého představitele Hamásu Saláha Bardawíla brání smíření tlak Spojených států a Izraele na Fatah, aby v celém procesu nepokračoval. Obě země jasně řekly, že s palestinskou vládou národní jednoty nebudou komunikovat, pokud v ní zasedne Hamás. Teroristické hnutí musí nejprve složit zbraně, zříci se ozbrojeného boje a uznat Izrael. Tyto podmínky jsou ovšem známy už mnoho let, ale Fatahu začíná teprve teď docházet, že některé země by mohly společnou vládu bojkotovat. Izrael navíc pohrozil, že samosprávě přestane vyplácet výnosy z cel a daní, které pro ni vybírá, pokud by se k nim měl dostat Hamás.
Hamás je rozladěný i proto, že Mahmúd Abbás dodnes nezrušil sankce, které na Gazu uvalil před několika měsíci, přestože slíbil, že to udělá, jakmile nad pásmem převezme správu. Teroristické hnutí přitom v říjnu předalo samosprávě kontrolu nad hraničními přechody, které se deset let odmítalo vzdát. Abbás tím podmínil zrušení sankcí a Egypt zase otevření hranic v Rafáhu, protože Hamásu nevěří, že přerušil spolupráci s teroristy na Sinaji. Fatah v polovině října potvrdil, že Káhira otevře hranice natrvalo v půlce listopadu. Zatím jsou však stále průchodné jen občas a po pátečním atentátu na sinajskou mešitu Egypt otevření opět odložil. Rafáh byl letos zavřený přes 300 dní a Gazané mají kvůli sankcím samosprávy dál jen několik hodin elektřiny denně, nedostatek léků a ztíženou možnost odjet na léčení do Izraele.
Vedoucí delegace Fatahu Azzám Ahmad po skončení posledních rozhovorů prohlásil, že smiřování neprobíhá, jak by mělo – personál samosprávy na hranicích nemá zajištěnou bezpečnost, vyřešeno není soudnictví, do práce se nevrátily tisíce státních zaměstnanců vyhozených před deseti lety, Hamás brání samosprávě ve vybírání daní, a přestože její ministři začali v Gaze přebírat resorty, „stále existuje paralelní vláda“ Hamásu, která měla být dávno rozpuštěna. Ministr pro civilní záležitosti Husajn Šajch v neděli přiznal, že samospráva ovládá jen 5% pásma Gazy.
Navíc ani toto káhirské jednání ještě nezačalo řešit nejspornější bod usmiřovacího procesu, kterým je osud armády Hamásu. Hnutí svých 25 000 ozbrojenců odmítá převést pod kontrolu samosprávy a Mahmúd Abbás nechce riskovat existenci vojáků a zbraní, které neovládá. Rovněž ho rozhněvalo, že Hamás těsně před zahájením usmiřování rozdal další půdu samosprávy svým lidem, a „vlastní“ teď celou třetinu pásma Gazy. Dodnes není jasný ani osud 40 000 zaměstnanců Hamásu, jejichž platy by měla podle hnutí hradit samospráva.
Třídenní jednání v Káhiře nepřineslo vůbec nic, jen potvrzení původní dohody o dalších rozhovorech 1. prosince. Po nulových výsledcích posledních rozhovorů však není velká naděje, že by už za pár dní došlo k pokroku – jako by ochota k ústupkům obou hnutí narazila na dno svých možností. Obyvatelé pásma Gazy se po říjnovém převzetí hranic samosprávou začali těšit, že konečně skončí egyptská blokáda, ale teď se naděje na zlepšení humanitární situace začínají rozplývat.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus