Když Donald Trump uznal před týdnem Jeruzalém za hlavní město Izraele, odsoudil ho za to celý svět a média i politici se shodovali, že jeho krok vyvolá hromadné násilnosti a nestabilitu či dokonce chaos na celém Blízkém východě. Palestinské teroristické hnutí Hamás vyzvalo Palestince k třetí intifádě, protože Trump prý „otevřel brány pekel“, a obyvatele Západního břehu vyslal do ulic i předseda samosprávy Mahmúd Abbás. Spojené státy varovaly Američany před návštěvou jeruzalémského Starého Města a izraelská armáda posílila jednotky na Západním břehu.
Násilnosti skutečně vypukly a v páteční „Den hněvu“ demonstrovalo na Západním břehu a v pásmu Gazy na 5000 Palestinců. Stovky jich byly zraněny a čtyři zabiti – z toho dva ozbrojenci Hamásu při izraelské letecké odvetě za odpálení raket na Izrael. V Jeruzalémě pobodal Palestinec bezpečnostního hlídače autobusového nádraží. Tisíce lidí odsuzovaly Trumpa také v Libanonu, Maroku, Jemenu, Turecku i některých západních metropolích.
Intifáda však nepropukla, a i když protesty stále pokračují, jsou už jen sporadické a účast je nízká. Nedají se srovnat s červencovými demonstracemi proti nepravdivým obviněním, že Izrael chce změnit status quo na Chrámové hoře. Ani Rada bezpečnosti nepřijala žádnou rezoluci a jen vyjádřila „zklamání“. Na pouhou rétoriku se omezila také Liga arabských států. Stejně tak středeční zasedání Organizace islámské spolupráce, jehož účastníci jen vyzvali svět, aby uznal východní Jeruzalém za hlavní město Palestiny. Schůzky se navíc nezúčastnily nejvýznamnější členské země jako Egypt a Saúdská Arábie, ale ani Spojené arabské emiráty a Bahrajn.
Palestincům se očividně do většího konfliktu s Izraelci nechce. Ti v Gaze čekají, jak dopadne smiřování Hamásu s Fatahem, a doufají ve zrušení blokády. Na Západním břehu hospodářská situace tak špatná není a tisíce lidí také jezdí pracovat do Izraele. Intifáda by je o to všechno připravila a stála by i mnoho životů; ta druhá v letech 2000–2005 si vyžádala skoro 4800 mrtvých Palestinců. Navíc jde tentokrát o virtuální kauzu – uznání Jeruzaléma nemá žádný dopad na jejich každodenní život a americké velvyslanectví se do města hned tak nepřestěhuje.
Ještě vlažnější než palestinské protesty byly reakce arabských států. Jejich odsuzující prohlášení dělala dojem, že je politici pronesli, „jen aby se neřeklo“. Egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí a jordánský král Abdulláh se omezili na varování před nepokoji, a když samospráva vyjádřila z chabé odezvy arabského světa zklamání, vzkázali Abbásovi, že si nehodlají kazit vztahy s americkou vládou. Podobně se vyjádřila i saúdská média. Vztahy těchto zemí s Amerikou se po osmi letech neporozumění s Barackem Obamou konečně zlepšily a jsou pro ně na prvním místě. Právě v době protiamerických protestů dokonce Izrael vůbec poprvé navštívila delegace islámských, křesťanských a hinduistických představitelů z Bahrajnu.
Mahmúd Abbás, který vyniká výroky, které se velmi těžko berou zpět, vyřkl několik nanejvýš neuvážených prohlášení. Nepřijme amerického viceprezidenta Mikea Pence, který příští týden navštíví Izrael, a přestane dodržovat izraelsko-palestinské dohody z norského Osla. Prohlásil, že Palestinci už nepovažují Spojené státy za nestranného prostředníka mírového procesu, a naznačil, že odmítne Trumpův mírový plán, přestože ho ještě neviděl. V Americe si tím vysloužil poznámku nejmenovaného představitele Bílého domu, že „míru už mnoho let brání jen Abbásova rétorika“. Abbás také vyzval muslimské země, aby přehodnotily vztahy se Spojenými státy, a svět, aby zrušil uznání Státu Izrael. Jde mu však především o vlastní prestiž – jeho odstoupení si přeje už 70% Palestinců, o tři procenta víc než před třemi měsíci. Kdyby se dnes konaly volby, snadno by ho porazil vůdce Hamásu Ismaíl Haníja.
Po Trumpově uznání Jeruzaléma zůstávají jen dva problémy – ostřelování z pásma Gazy a v menší míře mírový proces. Islámský džihád vypaluje od minulé středy rakety každý den, a i když si zatím nevyžádaly žádné oběti, bylo jich ke čtvrtečnímu ránu už 15, nejvíc za jediný týden od války v roce 2014. Hamás, který odpalovače obvykle trestá, jim tentokrát nebrání. Izraelská armáda je v odvetách zdrženlivá, ale budou-li útoky pokračovat, bude muset přikročit k razantnější reakci, která může přerůst ve větší konflikt.
Mírový proces chce příští rok obnovit Trumpova vláda předložením vlastního plánu. Palestinci si teď ale vytvořili umělý důvod, proč ho odmítnout. Američané jsou si však jistí, že se samospráva uklidní, protože si nemůže dovolit si Spojené státy znepřátelit – jen vloni jí věnovaly přes 700 milionů dolarů. Když ale Abbás své pohrůžky nenaplní a bude s Washingtonem dál spolupracovat, nevyvázne bez šrámů – ještě víc klesne jeho popularita u Palestinců.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
Palestinci totiž nikoho v arabském světě nezajímají…
Ano. Kromě Izraele.