Ve Francii jsou nejdůležitějším literárními cenami PRIX GONCOURT a PRIX RENAUDOT. Letos byly oceněny knihy, které se zabývají temným údobím německých dějin – nacistickými válečnými zločiny. Žádná z nich není klasickým románem, které běžně vítězí. Jsou to spíše reportáže, ovšem velmi významné, a poroty obou literárních cen si za to zaslouží pochvalu.
Goncourtovou cenou získal Éric Vuillard za knihu L’ordre du jour (Denní rozkaz), která popisuje politické a psychologické mechanismy, které umožnily Hitlerovi uchopit se v roce 1933 moci. Autor a s ním řada levicových intelektuálů říká, že bez podpory německého velkokapitálu by se to nikdy nemohlo uskutečnit. Východiskem bylo tajné setkání německých velkoprůmyslníků s Hitlerem dne 20.února 1933. Kniha, která také podrobně líčí anšlus Rakouska 12. března1938, rozhodně není určena široké veřejnosti, není to lehká četba, ale velice zajímavá a pro pochopení německých dějin důležitá. Eric Vuillard je pisovatel a filmař. Narodil se v Lyonu v roce 1968.
Cena PRIX RENAUDOT byla letos udělena Olivieru Guezovi za knihu La disparition de Josef Mengele (Zmizení Josefa Mengeleho). Není třeba psát o tom, kdo byl Josef Mengele, avšak jméno oceněného autora běžnému čtenáři ŽL asi nic neříká. Narodil se ve Strasbourgu v roce 1974 v židovské rodině a je v Německu znám především svou knihou Návrat nežádaných. Těmi nežádanými jsou Židé. Další zajímavou knihou jsou Dějiny Židů v Německu po roce 1945.
V knize Zmizení Josefa Mengeleho autor popisuje, jak se tomuto válečnému zločinci, který v Osvětimi prováděl pokusy na vězních, hlavně na dvojčatech, podařilo uprchnout před spravedlností do Argentiny. Mengele byl po válce ve styku se svou rodinou v Bavorsku, takže zde selhala – asi úmyslně – západoněmecká výzvědná služba BND. Mengele se bál jediného, že ho izraelská tajná služba Mossad vypátrá. Z Argentiny se úchylil do Paraguaye a pak do Brazílie, kde podle potvrzených (?) zpráv zemřel přirozenou smrtí.
Místo Návrat nežádaných by byl lepší překlad Návrat nežádoucích, francouzský originál má název: L’impossible retour s podtitulem une historie des juifs en Allemagne depuis 1945
Ono se o tom moc nepíše,ale do jižní Ameriky nejprve emigrovali před vypuknutím II.svět.války Židé z Německa a po porážce II.říše, to byli Němci nějak spojení s fašismem.A došlo k zajímavé situaci ,němečtí Židé se nesnažili vyhledávat uprchlé Němce nějak spojených s fašismem a vydávat je k potrestání.To se musel hodně angažovat Izrael ,ale nebyl moc úspěšný až na Eichmana z kterým udělal monstrproces ,ale to byla taková výkonná gestapácká kancelářská krysa.Je to vše příliš děsivé,asi bylo lepší zapomenout a obchodovat s krajany a neptat se na jejich minulost.
Dík za informace, které nejsou běžně dostupné.Nežádanost našich návratů a popření veškerých práv na navracení majetků, pojistek, uměleckých děl, známe převážně jen z vyprávění navrátilců. Dokladů zůstalo pramálo. Vždyť šlo především o přežití.