Célinovy antisemitské pamflety nevyjdou. Francouzskému nakladatelství Gallimard kvůli nim hrozil soud
Céline v roce 1932 (Zdroj: Agence de presse Meurisse – Bibliothèque nationale de France)
Respektované francouzské nakladatelství Gallimard se zaleklo odmítavých reakcí a nakonec nevydá kritickou verzi antisemitských pamfletů spisovatele Louise-Ferdinanda Célina ze 30. let minulého století. Měly být součástí tisícistránkového svazku Polemické texty. „Rozhodl jsem se projekt pozastavit, protože pro něj teď nejsou vhodné metodologické ani historické podmínky,“ řekl agentuře AFP šéfredaktor nakladatelství Antoine Gallimard. Céline si před svým úmrtím v roce 1961 přál, aby jeho pamflety Bagately k masakru (Bagatelles pour un massacre, 1937), Škola mrtvol (L’École des cadavres, 1938) a Z ostudy kabát (Les Beaux Draps, 1941) již nikdy nevyšly
Šéf nakladatelství Antoine Gallimard ještě před týdnem tvrdil, že Célinovy pamflety, které naposledy vyšly roku 1945 a v nichž autor vyzýval k vyhlazení Židů, chystaná publikace zařadí do kontextu a opatří je poznámkami. Čtenáři by je tak četli již s dovětkem o tom, kolik antisemitismu a násilí podnítily.
„Chápu pocity těch našich čtenářů, které plán vydat texty šokoval, ublížil jim nebo je znepokojil ze zjevných etických a morálních důvodů,“ dodal Antoine Gallimard.
Kvůli plánu vydat pamflety se nakladatelství mohlo dostat až k soudu. Francouzský právník a bojovník za práva deportovaných francouzských Židů během druhé světové války Serge Klarsfeld upozornil, že pamflety „ovlivnily celou generaci kolaborantů, kteří posílali francouzské Židy na smrt“, a pohrozil, že jejich vydání zablokuje soudní cestou. „Ulevil jsem si. Bývala by to byla náročná bitva,“ komentoval nyní Klarsfeld rozhodnutí Gallimardu.
Céline (1894-1961) je považován za jednoho z nejvýraznějších francouzských romanopisců minulého století. Z obavy před postupující spojeneckou frontou odešel v roce 1944 do německého Sigmaringenu, kam v té době již přesídlila vichistická vláda. Později uprchl do Dánska, kde byl na žádost Paříže uvězněn. Po amnestii v roce 1951 se do Francie vrátil.
