Gita Zbavitelová: Izrael provedl největší útok v Sýrii za posledních 36 let
V sobotu došlo k vážnému konfliktu mezi Izraelem a Íránem v Sýrii, který znamená zásadní bod zvratu v jejich dosud skryté válce. Do izraelského vzdušného prostoru vstoupil ze Sýrie íránský bezpilotní letoun a armáda ho sestřelila. Pak podnikla odvetu na syrské cíle, ale protivzdušná obrana začala na rozdíl od předchozích podobných případů na izraelské stíhačky střílet a jednu zasáhla. Pilotům se podařilo katapultovat a dopadnout na izraelské území, jednomu s lehčím a druhému s těžším zraněním. Stíhačky odstartovaly k nové odvetě, a přestože po nich Syřané znovu stříleli, úspěšně bombardovaly dvanáct cílů, čtyři íránské a osm syrských, včetně protileteckých baterií a základny nedaleko Palmýry, z které Íránci letadlo vypustili. Podle Syrské observatoře lidských práv si izraelské údery vyžádaly šest mrtvých syrských i íránských prorežimních bojovníků.
Šlo o největší izraelský útok proti syrské protivzdušné obraně od roku 1982 v době první libanonské války; zničil jí skoro polovinu všech protileteckých baterií. Zasadil syrské armádě takovou ránu, že na zbytek dne přerušila veškeré útoky na povstalce. A v neděli ministr zpravodajských služeb Jisrael Katz naznačil, že bomby mířily i na utajované íránské objekty.
Izrael, který většinou podobné incidenty nekomentuje, tentokrát reagoval. Označil vstup íránského bezpilotního letounu za vážné porušení suverenity a varoval Teherán, že za něj zaplatí. Ten se ozval také; prohlásil, že bezpilotní letoun do Izraele nevstoupil, a poznamenal, že izraelské útoky v Sýrii jsou u konce. Navenek se raduje – jeho bezpilotnímu letounu se podařilo proniknout na izraelské území a jeho spojenec sestřelil izraelskou stíhačku. Jeruzalém údajně odvetu koordinoval s Ruskem, které podporuje Asada a má v oblasti silnou vojenskou přítomnost, ale Moskva z úderu radost neměla a vyzvala Izrael ke zdrženlivosti. Washington ho naopak podpořil; vzkázal Íránu, ať se zdrží provokativních akcí, a odsoudil jeho mocenské ambice v regionu.
Sobotní incident byl pro Izrael nejvážnější od začátku syrské občanské války v roce 2011; poprvé přišel o své letadlo. V Sýrii dlouho bombardoval jen vyspělé zbraně určené Hizballáhu, které by mohly změnit vzájemnou rovnováhu sil – v posledních pěti letech provedl okolo stovky úderů. Koncem loňského roku však několikrát zaútočil i na továrny na výrobu zbraní, které v zemi buduje Írán. Tehdy však nikdo nereagoval. Izrael se obává, že Írán a Hizballáh si v blízkosti jeho hranic zřídí základny k případným útokům, a nehodlá to dovolit o nic víc než nepřerušovaný íránský koridor spojující Teherán s Bejrútem, který si Írán v Sýrii vytváří.
Roste i napětí s Libanonem. I tam se Írán snaží postavit továrnu na výrobu řízených střel. Izrael zdůrazňuje, že si žádnou válku nepřeje, ale v posledních dnech několikrát varoval Bejrút, že jestli výstavbu íránské továrny dovolí, bude ho bombardovat tak, že „ho vrátí do doby kamenné“, jak se před týdnem vyjádřil ministr Katz.
Po sobotním incidentu v Sýrii požádal izraelský premiér Binjamin Netanjahu Vladimira Putina, aby zabránil další eskalaci, protože Rusko je jedinou silou v Sýrii, která má na tamější dění vliv; role Spojených států je zanedbatelná. Je ale otázka, zda Moskva chce anebo může něco takového udělat – Rusové působí i na základně Tijás, odkud Íránci bezpilotní letoun do Izraele poslali, a museli o tom vědět. Netanjahu před necelými dvěma týdny opět navštívil Putina v Moskvě a znovu zdůraznil, že íránskou přítomnost v Sýrii nepřipustí. Izrael sice s Ruskem do jisté míry koordinuje útoky, aby se jejich letouny nad Sýrií nestřetly, ale už ví, že vzájemná spolupráce i ruská vstřícnost mají své meze. Když Netanjahu chtěl, aby Moskva stanovila íránským jednotkám a Hizballáhu určitou povinnou vzdálenost od izraelských hranic, Putin mu nevyhověl. A brzy po Netanjahuově návštěvě Moskvy přijel do Izraele tajemník ruské Bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev s náměstky ministrů, generály a zpravodajskými představiteli a snažil se izraelskou vládu přesvědčit, aby od útoků v Sýrii a případně i v Libanonu zcela upustila.
I když se zdá situace momentálně klidná, další nebezpečná konfrontace je pouze otázkou času – bude-li třeba, Izrael bude v útocích pokračovat a Írán jistě nepřestane posilovat v Sýrii přítomnost. Dosud tichý a nepřímý izraelsko-íránský boj se teď proměnil v otevřený a může skončit i regulérní válkou, v které by Íránu mohl pomáhat také Hizballáh z Libanonu.
Gita Zbavitelová, ČRo Plus
