Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová o vystoupení Mahmúda Abbáse v RB OSN

Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás pokračuje ve svém plánu minimalizovat roli a význam Spojených států v blízkovýchodním mírovém procesu. Chtěl je vyřadit úplně, ale zjistil, že to nepůjde. Tento týden vystoupil poněkud nezvykle v Radě bezpečnosti OSN a vyzval ji, aby se do procesu aktivně zapojila. Má uznat neexistující Palestinu a zorganizovat mezinárodní konferenci, která určí jiného hlavního vyjednavače než Ameriku. Ve svém projevu znovu odsoudil americké uznání Jeruzaléma hlavním městem Izraele a snížení finanční pomoci palestinským uprchlíkům. Přičetl zablokovaná jednání Izraeli, britské Balfourově deklaraci a Trumpově prosincovému uznání Jeruzaléma, jako kdyby předtím jednat chtěl. Připojil i nejnovější výmysl samosprávy – Palestinci jsou prý potomci Kananejců a žijí v Palestině už 5000 let. A hned po projevu odešel ze sálu, aniž ho zajímala reakce přítomných.

Už předtím se vydal i do Bruselu a Moskvy a žádal tamější činitele, aby se mírového procesu ujali. Schůzky však nedopadly, jak si představoval – Evropská unie neuznala neexistující Palestinu, jak po ní Abbás rovněž chtěl, protože to mohou udělat jen jednotlivé členské státy. Navíc ho upozornila, že Washington musí být součástí každého jednání o izraelsko-palestinském míru. Putin mu řekl totéž a zdůraznil to i „pozdravy od amerického prezidenta“, s nímž těsně před schůzkou s Abbásem telefonoval. Proto Abbás Radu bezpečnosti ujistil, že nemá v úmyslu Spojené státy z procesu vyřadit.

Abbás chce do něj zapojit i Čínu a uvažuje také o Indii, Japonsku, Brazílii, Jižní Africe a arabských zemích. Čím více účastníků však budou rozhovory mít, tím menší bude šance na úspěch. Názorným příkladem je blízkovýchodní Čtyřka, kterou tvoří Spojené státy, OSN, Evropská unie a Rusko a jejíž řady by Abbás také rád rozšířil. Má tolik hráčů, že za šestnáct let existence nedosáhla vůbec ničeho a v podstatě už neexistuje.

Abbás chce do jednání vtáhnout co nejvíc zemí, o nichž si myslí, že straní Palestincům. Chce, aby mírový proces začal s předpokladem, že Palestina bude mít hranice z roku 1967 a Jeruzalém jako hlavní město. V úterý ještě dodal, že Trump „musí“ odvolat uznání Jeruzaléma za izraelskou metropoli a Izrael „musí“ zmrazit výstavbu osad. Pak prý bude ochoten jednat. Domnívá se, že noví prostředníci Izrael přinutí splnit všechna palestinská přání. Ten však k jednacímu stolu usedne jen bez předběžných podmínek a přijme pouze prostředníka, který Palestincům nestraní – a to je podle něj výhradně Amerika. Odmítá i mezinárodní konference, protože z žádné nikdy nevzešlo nic jiného než prázdná komuniké a nezávazné výzvy.

Trumpova vláda ještě pořád nezveřejnila svůj dlouho chystaný návrh mírového plánu, ale hodně se o něm mluví. Podle řady zpráv se Abbás dozvěděl některé jeho podrobnosti – a už předem ho odmítl. Podle těchto informací jde návrh na ruku Izraeli: hlavním městem demilitarizované Palestiny by bylo jen jeruzalémské předměstí Abú Dís, Izrael má mít v palestinském státě vojenskou kontrolu, ponechá si 10 % Západního břehu s největšími osadami a palestinští uprchlíci se vrátí pouze do Palestiny. Bílý dům však tyto informace označil za nepřesné.

Abbás mnoho let přísahá, že nikdy nesleví z tradičních požadavků, tedy hranic z roku 1967, Jeruzaléma jako hlavního města, sta procent Západního břehu a práva návratu palestinských uprchlíků do Izraele. Odmítá udělat sebemenší kompromis a v posledních letech i jednat. Ustoupit nechce, ale ani nemůže, protože vzhledem k své stále větší neoblíbenosti by riskoval svržení. Jednodušší i osobně výhodnější je trvat na nesplnitelných podmínkách.

Abbásovi nevadí, že Izrael odmítá jeho požadavky splnit. Současná situace je pro něj i ostatní palestinské představitele nesmírně výhodná. K čemu potřebují vlastní stát, když od mezinárodního společenství dostávají stamiliony dolarů ročně, vedou luxusní život a cestují zadarmo po celém světě? Nemají na změně statu quo žádný zájem. V průběhu let dostali několik velkorysých nabídek; izraelský premiér Ehud Olmert byl v roce 2008 dokonce ochoten dát jim i východní Jeruzalém, 94% Západního břehu a náhradní území za zbývajících šest – ani to ale Abbás nepřijal.

Z Abbásova projevu v Radě bezpečnosti nic nevzešlo a ani nevzejde. Američané navrhovanou mezinárodní konferenci odmítli jako zbytečnou a řekli, že svůj mírový plán předloží tak jako tak – „ale Palestinců se doprošovat nebudou“. Americko-palestinské kontakty po hysterické reakci samosprávy na prezidentovo uznání Jeruzaléma ustaly. Donald Trump už Abbáse prohlédl a nedávno konstatoval, že „Palestinci momentálně nejsou ochotni uzavřít mír“. Abbás je mistrem odmítání a kladení podmínek, o nichž ví, že je protistrana nesplní; řadu let to dělá Izraeli a teď už i Spojeným státům. Příznačný byl i jeho nezdvořilý odchod ze sálu Rady bezpečnosti – utekl stejně jako vždy, když se vyskytnou problémy nebo mu hrozí kritika.

Sdílet:

One Response to “Gita Zbavitelová o vystoupení Mahmúda Abbáse v RB OSN”

  1. Milan napsal:

    Rozhodnutí prez. Trumpa přenést ambasádu USA do Jeruzaléma v 5/2018 je principiálně správné,ale přichází ve špatný čas a je to přilévání oleje do ohně.Celá oblast Středního východu, připomíná Balkán před vypuknutím Velké války v r.1914.Přičemž jsou některé mocenské vlivy stejné jako tenkrát.Izrael je ve velmi nekomfortní situaci ,jeho garant USA ztrácí ve světě svůj vliv a má mnoho neuralgických bodů po světě ,kde se to projevuje a tato oblast ,také mezi ně patří.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com