Novinky ze života komunity

Gita Zbavitelová: Proč byl uzavřen Chrám Božího hrobu v Jeruzalémě

Pozornost světových médií upoutalo nedělní uzavření Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě křesťanskými církvemi na protest proti krokům izraelských úřadů, ale tento spor trvá už dlouho. V jeho jádru stojí řecká pravoslavná církev a její kontroverzní prodeje půdy. Je druhým největším majitelem pozemků v zemi po Státu Izrael; podle odhadů vlastní zhruba pětinu celého jeruzalémského Starého Města, ale půdu má i jinde v zemi, včetně na Západním břehu. Patří jí také největší část Chrámu Božího hrobu, který stojí na místě, kde byl podle křesťanů ukřižován Ježíš.

První kontroverzní transakci uskutečnil už v roce 2005 patriarcha Irenaios I., když prodal dva hotely pravoslavné církve u Jaffské brány do Starého Města společnosti spojované s izraelskými osadníky. To znepokojilo především palestinské křesťany a s nimi i samosprávu, která se obávala zvýšení židovské přítomnosti ve městě, a obvinila proto patriarchu ze „spiknutí“. Skandál nakonec vedl k jeho odvolání. Jeho nástupce, současný patriarcha Theofilos III. se dodnes snaží prodej hotelů zvrátit u izraelských soudů. Zároveň však v prodeji majetku pokračuje, protože pravoslavná církev má dluhy.

Patriarchovy prodejní dohody jsou ale značně neprůhledné a nápadně nevýhodné, protože cena, za kterou Theofilos prodává, je nepochopitelně nízká. Novými majiteli pozemků se stávají soukromé subjekty se sídlem v daňových rájích, jejichž totožnost nelze dohledat. A na těchto pozemcích stojí domy, v nichž si koupili byty soukromníci s tím, že platí původní pravidla pronájmu půdy. Tu církve získaly převážně v 19. století a po vzniku Státu Izrael mu ji pronajaly – většinou na 99 let.

Pár nových majitelů se podařilo odhalit a ukázalo se, že jde o bohaté zahraniční židovské podnikatele. Ani to vlastníky bytů neuklidnilo, protože dál nevědí, co s jejich nemovitostmi bude. Jejich byty rychle ztrácejí hodnotu; přišly už o 60% kupní ceny a podle vlastníků jsou prakticky neprodejné. Skutečnost, že někteří kupci jsou Židé, zase pobouřila Palestince, kteří teď požadují Theofilovo odvolání, protože „rozprodává majetek Židům“. Když Theofilos cestoval o Vánocích do Betléma na štědrovečerní bohoslužbu, Palestinci po něm házeli vejce a označovali ho za „zrádce“.

Pod tlakem veřejnosti vznikl v izraelském Knesetu návrh zákona, který má umožnit vládě, aby půdu prodanou pravoslavnou církví vyvlastnil a kupce odškodnil, a zachránil tak majetek občanů, který na ní stojí. To sice upokojilo vlastníky bytů, ale rozhněvalo církve a palestinskou samosprávu. Podle nich zákon naruší postavení církví a ohrozí jejich existenci. Nepomohlo ani ujištění předkladatelky zákona Rachel Azarjové, že legislativa má pouze chránit vlastníky nemovitostí na prodané půdě a je namířena proti majitelům realit, nikoli církvím.

Chystaný zákon není jediným důvodem církevního hněvu. Jeruzalémská radnice nedávno rozhodla, že tradiční osvobození církví od placení daně z nemovitosti se má nadále týkat jen objektů jako kostely a náboženské vzdělávací instituce, nikoli komerčních staveb, které na církevní půdě stojí. Podle starosty Nira Barkata dochází k absurdní situaci, kdy jeden hotel daně platí a druhý naproti němu nikoli. Řecký pravoslavný patriarchát tak dostal složenku na skoro devět milionů dolarů, aniž mu tento dluh kdokoli vysvětlil. A radnice uvedla, že všechny církve jí dluží celkem 186 milionů dolarů.

Situace je čím dál složitější, protože leckdo se na ní snaží politicky přiživit. Palestinský teroristický Hamás, který pronásleduje křesťany, kde může, vyzval k „intifádě proti izraelské náboženské válce proti Palestincům a jejich islámským a křesťanským svatým místům“. Samospráva zase krizi spojila s Trumpovým uznáním Jeruzaléma za izraelskou metropoli, přestože přišlo až dvanáct let po prvních kontroverzních prodejích pozemků pravoslavného patriarchátu. Palestinci tvrdí, že veškerá půda patří jim a Izrael jim ji chce ukrást, a znemožnit tak vznik jejich samostatného státu. A Theofilovi a ostatním křesťanským církvím v Izraeli se nelíbí ani daně, ani nový zákon, který podle nich omezí svobodu nakládání s majetkem.

Po uzavření Chrámu Božího hrobu se Izrael ocitl pod značným tlakem Vatikánu, evangelických křesťanských skupin i pravoslavných zemí jako Rusko a Řecko, a tak v úterý vstoupil do celého sporu úřad premiéra Binjamina Netanjahua. Pozastavil výběr daní, které požaduje jeruzalémská radnice, slíbil, že Kneset zatím nebude pokračovat v debatě o novém zákoně o vyvlastňování prodané půdy, a jmenoval speciální komisi, která bude společně s církvemi hledat řešení. Představitelé řecké pravoslavné, arménské apoštolské a římskokatolické církve nabídku uvítali a nejposvátnější křesťanský kostel po třech dnech znovu otevřeli.

 

 

 

Sdílet:

Comments are closed.

Powered by WordPress | Designed by Elegant Themes
WP Twitter Auto Publish Powered By : XYZScripts.com