Památník ticha v pražských Bubnech si připomenul výročí likvidace terezínského rodinného tábora
Hudebníci Institutu terezínských skladatelů, Památník ticha Bubny, březen 2018
V předvečer likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi – Birkenau, jejíž 74. výročí si připomínáme právě dnes, proběhla v prostorách pražského Nádraží Bubny vzpomínková akce pořádaná obecně prospěšnou společností Památník Šoa Praha.
V podání hudebníků Institutu terezínských skladatelů zazněly v odjezdové hale nádraží Bubny skladby z tvorby Pavla Haase (1899 Brno – 1944 KT Osvětim) a Gideona Kleina (1919 Přerov –1945 KT Fürstengrube). Studenti Gymnázia Přírodní školy v Praze přečetli úryvek z knihy vzpomínek člena tzv. osvětimského Sonderkommanda Rudolfa Vrby vztahující se k rodinnému táboru a recitovali básně Hanuše Hachenburga, které vznikly v Terezíně.
Studenti Gymnázia Přírodní škola, Památník ticha Bubny, březen 2018
Poezie až donedávna zcela neznámého Hanuše Hachenburga patří k vrcholům umělecké tvorby terezínského ghetta, publikoval ji také v tamtéž vydávaném časopisu Vedem. První básně začal psát v sirotčinci, kam se dostal ve svých osmi letech zřejmě ze sociálních důvodů (vyrůstal pouze s matkou) a strávil tam pět let. V roce 1942 byl odtransportován do Terezína a v prosinci 1943 do Osvětimi. Zemřel pravděpodobně v červenci 1944 v plynové komoře v Osvětimi-Birkenau ve svých 15 letech.
Právě zásluhou studentů Přírodní školy pod vedením ředitele školy Františka Tichého byly básně Hanuše Hachenburga v roce 2010 vydány ve sbírce „Hned vedle bílá barva mráčků“. O tři roky později vyšla v nakladatelství Baobab dvoujazyčná česko-anglická verze básnické sbírky s předmluvou bývalé ministryně zahraničí USA Madeleine Albrightové. Ve stejném roce kniha získala ocenění „Nejkrásnější kniha roku“, kterou každoročně uděluje Památník národního písemnictví. Studenti a učitelé Gymnázia Přírodní škola rovněž nastudovali divadelní hru „Hledáme strašidlo“, kterou Hanuš Hachenburg napsal v roce 1943 (byla rovněž publikována v časopisu Vedem), a poprvé ji uvedli v roce 2011.
Obdivuji ředitele i žáky Přírodní školy. Díky za hluboké zážitky a porozumění pro kluky z Terezína.Znám mnohé u nich osobně a jejich vyprávění se shodují s vašimi sdíleními.