Furianti na Nové scéně. Příběh z Prostějova doputoval do Národního divadla
Hynek Skoták mezi členy Městského divadla ve Zlíně (foto J. Skotáková)
Městské divadlo Zlín uvedlo v pondělí 26. března premiéru scénického čtení Furianti. Autorem tragikomického až groteskního textu, jehož námět čerpá z nedávných skutečných událostí kolem snah o rehabilitaci starého židovského hřbitova v Prostějově, je sochař, výtvarník a publicista Hynek Skoták. Vyprávění sleduje reakci majitelů domku poté, co zjistí, že o jejich dvorek vydlážděný za okupace náhrobky projeví náhle zájem židovská obec. „V srpnovém horku (red. roku 2016) jsem slyšel reportáž o lidech, kteří souhlasili, že odprodají židovské náhrobky, po kterých na dvorku léta šlapali. Zasáhlo mě to jako blesk. A pak jsem ty lidi viděl na fotkách. Za ty ukradené stély chtěli víc. A ještě víc. Ten příběh je pravdivější, než bych si přál. Jména jsou fiktivní, ale tihle lidé tady žijí s námi. A částky bohužel souhlasí,“ uvedl Skoták pro ČTK. Prostějovská realita se do Zlína dostala nejen prostřednictvím hry. Několik dní po premiéře obdrželo vedení divadla poštou hrubý antisemitský anonym, který byl předán policii. Čtenářům ŽL přinášíme rozhovor s autorem a ukázku z jeho textu. V úterý 17. dubna bude hra uvedena i na Nové scéně ND v Praze.
Rozhovor s Hynke Skotákem
Scénické čtení vaší hry Furianti bylo v Městském divadle ve Zlíně přijato velmi pozitivně. Hledáte nyní divadlo, které by hru vzalo do svého repertoáru?
Ve Zlíně to byl moc hezký večer, díky divákům i realizačnímu týmu z Městského divadla. Samozřejmě bych byl rád, kdyby se povedlo hru zinscenovat, ale je to téma, které je zvlášť v některých regionech pořád výbušné, antisemitismus je na programu i v dnešní České republice. Přitom ve hře jde spíš o obecnou lidskou malost.
Proč jste se rozhodl napsat hru v hanáckém dialektu?
Nejde o typickou hanáčtinu, ale o mluvu z regionu Malá Haná, který je kulturně bližší spíš Horácku. Tu řeč mám naposlouchanou, netroufnul bych si na dialekt, který nemám zažitý. Hra je pokusem navázat na realismus Mrštíků nebo Stroupežnického současným jazykem a tématem. Neřeší se tedy boj o místo ponocného, ale handlování o ukradené náhrobky ze židovského hřbitova. Řeč je expresívní, místy vulgární, co nejvíc podobná projevu lidí, které jsem poznal.
Myslíte si, že dnešní majitelé dvora, který byl židovskými náhrobky vydlážděn jejich předky za okupace, symbolizují něco obecně nedořešeného v české společnosti ve vztahu k české historii?
Bavíme se o fiktivních postavách divadelní hry, i když to téma je víc než skutečné. Snažil jsem se postihnout úplnou absenci jakýchkoli etických zásad, deformaci lidství, která se předává z generace na generaci. Historické souvislosti jsou pod rozlišovací schopnosti těch, kteří dokážou licitovat o cenu ukradených stél.
Je to Vaše první divadelní hra? Jak dlouho jste ji psal? Jaké ocenění získala?Chcete ji pro případné jevištní provedení ještě rozpracovat?
Divadlu se věnuji už delší dobu, naposledy jsem spolupracoval s olomouckým režisérem Zdeňkem Vévodou. Furianti vznikali asi půl roku a získali druhé místo v dramatické soutěži agentury Aura-Pont, o rok dřív uspěla i moje předchozí hra Želvuška. V dubnu se Furianti představí ve formě scénického čtení i na Nové scéně Národního divadla v Praze.
Ukázka ze hry Furianti
Postavy v ukázce:
PETR dlouhé kalhoty z teplákoviny 65% bavlna, 35% polyester (podle teploty může vystřídat za zkrácené kalhoty se sportovní tematikou 100 % polyester), dres Chelsea FC 100 % polyester (pozor, nezaměnit za jiný fotbalový tým)
Manžel, otec, magor, sázkař, hláškař. Docela inteligentní, ale nikdy se nevzdělával a dost pije. Má prudkou výbušnou povahu. Nemá práci, ale víc ho frustruje to, že je bez peněz. Klidně dá po hubě komukoli, kdo vypadá slabší než on.
ANDREA triko s nápisem 100% bavlna, přiléhavé tenké kalhoty, 90% polyester, 10% elasthan (lycra)
Oddaná, blbá, s chladným vztahem k dceři. Věří Petrovi a zároveň se ho bojí, už nejednou dostala. Nelíbí se jí, že ji Petr před lidmi často oslovuje Karle (aby byla sranda), ale co může dělat.
HERZOG Muž z ministerstva a ze židovské obce. Přísný, spravedlivý.
STAROSTA lidmi oblíbený, chce pro dědinu jenom to nejlepší
HERZOG Víte, co to je za dlažbu?
PETR Proč? To je žula.
Dědek vždycky říkal, nélepší žula široko daleko.
HERZOG To jsou náhrobky ze židovského hřbitova.
PETR Jo, já vím, že je to něco po židech, říkám, že je to už starý, ty šutráky, musíme je vyměnit… (znejistí)
Proč se na to ptáte?
STAROSTA … by je rádi dostali zpátky.
ANDREA Jako kam zpátky? A kdo?
STAROSTA No na hřbitov. Židovská obec.
PETR (smích) To je dobrý, do těch rozvalin? Tady je to aspoň k něčemu.
PETR (zvážní) Počkéte… jak ste to říkal, židobolševická obec? Nechcete nám vyrvat našu dlažbu?
STAROSTA To ne, jen by ji odborně demontovali… na vlastní náklady.
HERZOG A zaplatíme vám i nové vydláždění.
ANDREA Novó dlažbu?
PETR Jakó bysme chtěli?
HERZOG Ano.
PETR To se musíme poradit s Karlem. (obrací se na Andreu)
HERZOG Jak jste se k těm náhrobkům dostali?
PETR Proč? My sme nic neukradli.
STAROSTA To nikdo netvrdí.
PETR To sem dotáhl ještě dědek. Já už si to nepamatuju.
HERZOG Chceme, aby byl židovský hřbitov zase zapsaný mezi národní kulturní památky.
PETR Říkáte památka? Von dědek viděl, že je to chráněný. Proto to taky skoval na dvorek. A my sme to tady vopatrovali jako voko v hlavě.
HERZOG Používali jste náhrobky jako dlažbu.
PETR Já za to nemůžu, já sem to přebral, když sem se voženil, v takovým stavu, jak je to teď. Tady se nic nezměnilo. No doopravdy. Na nic sme nešahali, s ničím sme nehébali.
ANDREA To je taky vidět.
HERZOG Ale váš dědeček tady byl tajemníkem.
PETR Však já vím, že byl za komunistů okresní papaláš. Dat to na dvorek, byla asi jediná možnost, jak to před nima uchránit. Komunisti ničili všecko, ne? Dokážete si představit, jaký by měl kvůli tomu peklo, kdyby se dozvěděli, že to tady chrání, ty památky. Von, funkcionář?
HERZOG Ale on tady byl tajemníkem už za protektorátu…
PETR No jasně… jo…
HERZOG …když došlo k arizaci židovského majetku.
PETR No, to je celé von, nasazoval kůžu i za Němců… (je v rozpacích)
STAROSTA U nich na dvorku to bylo v bezpečí před fašistama i před komunistama. A dál bych v tym nerépal.
Petr je nervózní, nalévá kořalku.
HERZOG Fandíte Chlesea?
PETR Jo, proč? (prohlíží si svůj dres Chelsea FC)
HERZOG Majitel je také žid.
PETR Co? Jo, jasně… no my to dost ctíme, tady ty věci…
ANDREA Petr se trochu zabývá historió.
PETR Spíš výsledky a tak. Jak kdo kdy hrál… dřív. I za války
(mumlá, kopne do sebe panáka)
HERZOG Máte nějakou představu o tom, kolik byste požadovali na předláždění vašeho dvora?
PETR No tak to bysme museli promyslet, to nende říct takhle hnedka z placu přesný číslo.
STAROSTA Nemusíš to říkat hned.
HERZOG Klidně si to promyslete.
PETR To néni jenom tak. To taky záleží na typu dlažby…
HERZOG To je samozřejmě na vás.
ANDREA Tak vobyčejnó zámkovku bysme si na tak posvátný místo asi nedali, že jo.
HERZOG Jak říkám, je to na vás.
PETR Ale to můžó být desítky tisíc.
ANDREA Peťo…
PETR No co, mám pravdu, bylas teď někdy v hornbachu?
HERZOG Je jasné, že to bude v řádech desítek tisíc. V klidu si to promyslete, mohli bychom přijít příští středu a dojednat podrobnosti?
PETR Tak ve středu, já nevím, esi to stihnem domyslet do té doby, to chce i nějakó poradu a tak…
ANDREA Peťane…
PETR Ale jó, tak se stavte.
HERZOG Můžete i dopoledne?
PETR Jo, já teď bévám doma. Akorát nechoďte moc brzo, v úterý je liga mistrů, tak budu ještě takové bolavé.
ANDREA Ty seš blbé. Tak se jednó nevožereš.
HERZOG Tak v jedenáct?
PETR To zas už budu hladové, radši na desátó.
HERZOG Tak ve středu v deset dopoledne. Děkujeme vám.
Herzog u dveří zaváhá a ještě se vrátí. Dává Petrovi vizitku.
HERZOG Kdybyste se dohodli na ceně, zavolejte mi a můžeme už na tu schůzku připravit podklady smlouvy.
Starosta s Herzogem odcházejí, Petr rozčileně chodí po místnosti.
PETR Ty vole, to byli vykuci. Tak já se tady budu někomu zpovidat? Za to, že sem nic neudělal? Za činy svýho dědka? Přitom něco chcó voni po mně a né já po nich. Já ti něco řeknu, voni budó solit jak mórovatí, to ti garantuju, jinak si už u nás ani neškrtnó. To, že su zedník bez práce, neznamená, že su debil.
ANDREA Na mě to bylo celý nějaký moc rychlý.
PETR Ti na mě tlačili jak já na hajzlu. Divé se na ně, fofr borce.
ANDREA Co to znamená, Peťo?
PETR Co by, máš ušiska, ne?
ANDREA Jo, ale já sem tomu moc nerozuměla, akorát že nám zaplatijó, co si řeknem.
PETR To asi jo, ale zase to nesmíme moc přehnat, znáš je, židáky, aby se pak necukli.
ANDREA A kolik si řeknem?
PETR Já nevím, to není tak jednoduchý…
